Vloženo 16.1.2022

Na začátek letošního roku jsme nasadili slušné tempo ve frekvenci našich akcí. Sotva skončily silvestrovské oslavy, tak jsme se 2.1.2022 sešli v komorním složení, abych se rozloučili s naším dlouholetým příznivcem Milanem Horským, který se stěhoval do domu pro seniory v Libici nad Cidlinou a na 14.1.2022 jsme si naplánovali normální akci a kam jinam než do Semaforu.

Semafor se stal naším "hlavním stanem" a domovským přístavem. Není divu, restaurace má slušný sálek, který nám kapacitně vyhovuje, je blízko nádraží a od středu města není daleko. Důležitým pozitivním faktorem je i vzorná obsluha a pochopení personálu.

S ohledem na opětovný nárůst covidové nákazy jsme měli trochu obavy z návštěvnosti a při zahájení byl poměr učinkujících a návštěvníků téměř "fifty-fifty", ale v průběhu jsme byli potěšení, že dorazili lidé i v Velkého Oseka, Lysé či Prahy. Nakonec byla návštěvnost na slušné úrovni, i když plno nebylo. I z rozhovorů s přítomnými jsme dostávali informace, že řada i tradičním návštěvníků má přece jenom obavy z možné nákazy.

Již od začátku však bylo patrné, že se naši hosté přišli odreagovat a aktivně se akce účastnit. Jednak svým zpěvem, později i tancem, ale pro nás bylo příjemné, že téměř každá skladba i sóla byly odměněny potleskem.

Začátek byl slavnostní, protože Maruška Steklá v uplynulých dnech oslavila narozeniny, a tak jí vedoucí Zpívánek Iva Misařová předala krásnou kytici květin, poděkovala za její aktivní účast ve Zpívánkách s vyslovila přání především pevného zdraví, pohody a štěstí v osobním životě a dalšího učinkování ve Zpívánkách.

Zpívánky byly po delší době - až na Fandu Nováka, kompletní. K disposici bylo i banjo Petra Kabeše a z Plně dorazil s ukulelem Pavel Novák, který byl především vítanou posilou pro mužskou pěveckou sekci.

Muzikanti s nástroji, které jsou ozvučené přes comba, přišli s velkým časovým předstihem, takže se mohlo začít skutečně v inzerovaných 18:00 hodin trochu netradičně písničkou "Ta naše písnička česká". aby následoval obvyklý repertoár.

Hned zpočátku si procvičil svůj hlas a banjo Petr Kabeš, který se stal dočasným leadrem, když zahrál "Růže z Texasu" a "Zatracený banjo". Měl zasloužený úspěch.

O tanci byla již v úvodu zmínka, ale zaslouží si to trochu větší prostor. Po počátečních rozpacích totiž začalo tančit nejdříve jen několik dvojic, ale s postupem času přicházeli na parket další a další. Toho samozřejmě využila vedoucí Zpívánek Iva a zařazoval do programu písničky, které byly vhodné. Vyvrcholením asi byla "Šenkýřka", kdy skutečně došlo na "odhalení těla" na parketě, ale bohužel to nebyla některá z přítomným dam, ale jeden z mužů, který ukázal svůj hrudník.

Vedle klasických country písniček zaznělo hodně novějších rytmických. Zatím především v podání Zpívánek, ale dá se předpokládat, že se později přidají i návštěvníci. Jsou to "chytlavé melodie" je to asi jen otázka času.

Když jsme u toho zpívání publika, tak asi nejlépe vyznívají pomalejší melodické rytmické písničky. Není ani podstatné, zda jsou country nebo v jiném hudebním stylu. Nejlépe to asi bylo slyšet při písničce "Zítra ráno v pět", kdy se do zpěvu zapojila většina přítomných, a to i včetně dvojice mužů, kteří se objevili v průběhu produkce.

Končilo se kolem půl jedenácté a řada návštěvníků také už opustila sál. Šlo především o přespolní, kteří spěchali na vlakové spoje.

Závěrem je možné konstatovat, že to byl vydařený večer a je třeba poděkovat všem přítomným, že se s námi přišli pobavit a alespoň na čas zapomenout na běžné starosti. Musíme doufat, že i ten coronavir se nějak vyřeší a opět se budeme moci volně scházet a žít normálním životem.

Fotek není mnoho, protože autor zapomněl dobít baterii ve foťáku, ale pro ilustraci jak to tam vypadalo by to mělo stačit.