STRUČNÝ NÁSTIN DĚJIN COUNTRY HUDBY

ČTVRTÁ ČÁST - MERLE HOGGARD A JOHNNY CASH

MERLE HOGGARD

Merle Ronald Haggard je americký country zpěvák a skladatel. Jeden z nejvýznamnějších představitelů tzv. „bakerfieldského soundu“. Narodil se v roce 1937 v Kalifornii.

Jeho život velmi poznamenala smrt otce v roce 1945, který mu zemřel když bylo Merlemu 8 let. Matka musela od té doby pracovat a na své tři syny měla málo času. Merle Haggard brzy začal být vzpurný a od 12 let páchal různé drobné krádeže. Ve 14 letech utekl z domova a jezdil stopem a na nákladních vlacích. Několikrát byl v polepšovně.

Během života měl problémy se zákonem ještě vícekrát. Například v roce 1957 byl tři roky ve vězení za pokus o vyloupení motorestu v Bakersfieldu..

V jeho 12 letech mu dal starší bratr svou starou kytaru. Merle se na ni naučil hrát sám podle gramofonových desek. Jeho vzory tehdy byli například Bob Wills, Lefty Frizzell a Hank Williams.

Poprvé vystoupil v baru za pár dolarů a pár piv. Před koncertem Lefty Frizzella v Bakersfieldu se mu podařilo s několika kamarády vniknout do zákulisí a zapívat Frizzelovi několik písní. Toho zaujaly natolik, že umožnil Haggardovi, aby je mohl předvést publiku ještě před svým vlastním vystoupením. Haggard sklidil potlesk, To významně ovlivnilo jeho další životní dráhu.

e vězení v San Quentinu zažil legendární koncert Johnnyho Cashe. Zde se definitivně rozhodnul, že se chce stát profesionálním muzikantem. První singly vydal po roce 1960. Úspěchy v hitparádách s nimi měl od roku 1963. První album mu vyšlo v roce 1965. Následovalo dalších sedmdesát šest desek. Jedno z nejúspěšnějích bylo album duetů s Willem Nelsonem. Jmenovalo se Pancho and Lefty, které vyšlo v roce 1983.

Za svou kariéru měl 38 hitů číslo jedna, třikrát získal Cenu Grammy a čtyřikrát dosáhl na platinovou desku. Za jeho největší hity jsou považovány písně „Mama Tried“ (1968), „Sing Me Back Home“ (1968) a „Okie from Muskogee“ (1969). V roce 1994 byl uveden do countryové hudební síně slávy (Country Music Hall of Fame).

Od prosince 2015 byl v Kalifornii hospitalizován pro léčbu zápalu plic. Následně se zotavil, ale odložil několik vystoupení. V březnu 2016 došlo k jeho dalšímu přijetí do nemocnice opět pro pneumonii. Zemřel 6. dubna 2016, v den svých 79. narozenin.

Pokud máte zájem o další informace o Merle Haggardovi, potom tady mátě odkaz na jeho web. Konkrétně na jeho životopis.

U nás je to velice populární a často překládaný písničkář. Pro orientaci jen několik písniček přetextovaných češtiny :

Jako ukázka to určitě stačí, a tím spíše, když si písničky začneš přehrávat, tak se vám nabídnou další a další.

JOHNNY CASH

Tentokráte je povídání trochu delší. Johnny Cash si ho zaslouží. Jeho písně znají lidé po celém světě. A přiznávám, k jeho jménu je dostatek podkladových materiálů.

John R. Cash se narodil 26. února 1932 na farmě svého otce v Kingslandu, ve státě Arkansas. mladý Cash Jeho otec Ray Cash patřil k chudým pěstitelům bavlny, ale jako tisíce dalších chudých farmářů přišel ve 40.letech minulého století o téměř všechen svůj majetek během velké hospodářské krize. Na sklonku roku 1935 byla Cashova rodina, jako jedna ze 600 dalších, vybrána k účasti na obnovovacím plánu prezidenta Franklina D. Roosevelta. Cashovi obdrželi 20 akrů půdy v Dyess Colony na severozápadě Arkansasu výměnou za slib, že pozemky vyčistí od křovin a půdu obdělají. V Dyesské kolonii také Cashovi přežili obrovské záplavy, které v roce 1937 způsobila řeka Mississippi. K této dramatické události svého dětství se Johnny Cash vrátil v roce 1959 v nahrávce své písně „Five Feet High And Rising“ (Pět stop vysoko a stoupá). V roce 1944 zasáhlo Cashovu rodinu další velké neštěstí, když Johnův bratr Jack zahynul při pádu na kotoučovou pilu.

V roce 1950 Johnny ukončil školu a podepsal v červenci téhož roku vstup k americkému letectvu. Povolávací rozkaz ho odvelel do Německa, kde J. R. sloužil jako radiooperátor. V Německu si Johnny také koupil svoji první kytaru a brzy se na ní naučil tak, že po nocích mohl s přáteli hrát po místních barech.

Po čtyřech letech vojenské služby byl Johnny z armády vyřazen a usadil se v San Antoniu, kde se také oženil s Vivien Libertovou. Stále více ho však lákala hudební kariéra. Zamířil proto do Memphisu, aby zde navštěvoval večerní kursy pro rozhlasové diskžokeje. Aby se uživil, pracoval pro jednu místní firmu jako podomní prodavač starých praček. Zároveň zkoušel upoutat pozornost Sama Phillipse, producenta místního nahrávacího studia společnosti Sun Records, ale nejdříve bez úspěchu.Když Cash přišel s vlastní písničkou „Hey Porter,“ dostal nabídku, aby ji nahrál. Johnny si proto narychlo (s pomocí svého bratra) sestavil vlastní skupinu, kterou kromě Cashe tvořil ještě kytarista Luther Perkins a basista Marshall Grant. Jeho první singl „Hey Porter“/“Cry, Cry, Cry“ vyšel v roce 1955 pod názvem Johnny Cash s manželkou June Carter Cash And The Tennessee Two a záhy získal obrovskou popularitu. Jen v prvních dnech po vydání se ho prodalo celých 100 000 kusů.

Úspěch singlu pak v tomtéž roce zopakoval s nahrávkou megahitu „Folsom Prison Blues“ (u nás tuto píseň proslavil Michal Tučný se skupinou Greenhorns a se skvělým textem Honzy Vyčítala), kterou Johnny napsal po shlédnutí filmu Inside The Walls Of Folsom Prison. Johnny Cash a Tennessee Two začali stále více rozvíjet svoji koncertní činnost a po pár měsících už vystupovali za tehdy neuvěřitelných 300 dolarů za jedno představení. V této době podnikl J. R. společnou koncertní show s Carlem Perkinsem, během které dokončil svoji další píseň „I Walk The Line“ (1956), jejíž úspěch vynesl Cashe až na prkna proslulé nashvillské Grand Ole Opry. Prodejnost singlu dosáhla dvou milionů kusů a nahrávka se dostala až na 17. místo celonárodní pop hitparády. Z dalších úspěšných Cashových nahrávek pro Sun Records alespoň singly „Home Of The Blues,“ „Big River,“ „Give My Love To Rose“ nebo píseň „There You Go,“ která se celých pět týdnů držela na čele americké country hitparády. V listopadu 1957 představila Sun Records na setkání diskžokejů v Nashvillu první Cashovo album Johnny Cash With His Hot And Blue Guitar. Potom však Sam Phillips od Cashe odešel. O dva roky později se členem Cashovy doprovodné skupiny stal bubeník ze skupiny Carla Perkinse W. S. Holland a z Tennessee Two se stala slavná „Trojka z Tennessee“ The Tennessee Three.

Zájem o Cashovy koncerty neustále rostl a Johnny absolvoval až 300 koncertů ročně. Jeho aktivity ho stále více vyčerpávaly a tak začal Johnny hledat pomoc v užívání povzbuzujících prostředků.

V dalším roce Cash zahájil trvalou spolupráci se zpěvačkou June Carterovou, se kterou v roce 1962 vystoupil Johnny Cash na podiu v Koreji a v Carnegie Hall. Avšak stále nabitější koncertní program znamenal i neustále se zvětšující závislost na drogách. V roce 1965 byl Cash v El Pasu zadržen protidrogovým komandem a odsouzen ke třiceti dnům vězení a k pokutě 1000 dolarů a o rok později byl znovu zatčen, protože pod vlivem alkoholu trhal uprostřed noci v parku květiny pro svou přítelkyni.

I když J. R. slavil v první polovině obrovské úspěchy s nahrávkami písní „Ring Of Fire“ (1963), „Understand Your Man,“ „It Ain’t Me Babe“ (obě 1964), nebo „Orange Blossom Special“ (1965), jeho osobní život se stále více blížil k neodvratitelné zkáze. Ta nastala v roce 1966, kdy se Cash rozvedl se svojí ženou Vivian, se kterou přivedl na svět čtyři děti (jejich nejstarší dcera Rosanne se také vydala na úspěšnou dráhu country zpěvačky).

I nadále však pokračovala jeho vzrůstající závislost na drogách, a to až do chvíle, kdy se na naléhání zpěvačky June Carterové podrobil ústavní léčbě. Ta nakonec byla úspěšná a Johnny se zase dostal do své původní formy.

Ale i v této těžké době nahrával Cash nové singly a alba. V roce 1964 nahrál proindiánské album Bitter Tears, za které se mu dostalo i výrazného varování od rasistické organizace Ku Klux Klan a v druhé polovině šedesátých let nahrál úspěšné singly „Folsom Prison Blues“ (1968) a „Boy Named Sue“ (1969).

V roce 1968 svolila Columbia k nahrání jednoho z Cashových vězeňských koncertů a tak vzniklo unikátní album Johnny Cash At Folsom Prison, které se svojí atmosférou řadí k nejlepším live nahrávkám všech dob. V tomtéž roce se Johnny také oženil se svojí dlouholetou pěveckou partnerkou June Carterovou, se kterou rok předtím společně obdrželi cenu CMA jako nejlepší vokální dvojice roku za píseň „Jackson“ (českou verzi této skladby nazpívali Naďa Urbánková a Jiří Grossmann).

I když v průběhu sedmdesátých let sbíral Johnny další a další významná ocenění, úspěšné hitparádové obal LP nahrávek Cashe singly ubývaly čím dál rychleji. V roce 1976 nahrál úspěšný hitparádový singl „One Piece At A Time“ (v české verzi píseň nazpíval Honza Vyčítal pod názvem „Cadillac“ ) a po něm se do hitparády dostal už jen se singlem „There Ain’t No Good Chain Gang“ (1978, společně s Waylonem Jenningsem). 11. dubna 1978 vystoupil se svojí Johnny Cash Show v pražské Sportovní hale. Záznam tohoto koncertu vydala firma Supraphon na gramofonových deskách a byl také odvysílán v Československé televizi.

V roce 1980 se Johnny stal nejmladším umělcem, který byl do té doby zvolen do Country Music Hall Of Fame. V dalších letech se však u Cashe objevily zdravotní problémy a Johnny se také přiznal, že opět začal s drogami. Znovu absolvoval odvykací kůru, která byla úspěšná a Cash se opět vrátil ke své koncertní činnosti. Rok 1985 přinesl úspěšnou hitparádovou nahrávku společně s Waylonem Jenningsem, Krisem Kristoffersonem a Willie Nelsonem „Highwayman“ (u nás ve skvělé interpretaci Pavla Bobka a Michala Tučného). O dva roky později Johnny podepsal exklusivní smlouvu se společností Mercury Records.

V roce 1994 nahrál Cash album American Recordings, které vyšlo v produkci Ricka Rubina. Koncepce alba je postavena na Cashově „nakřáplém“ hlase a prostém kytarovém doprovodu, což ještě více zdůrazňuje Cashův velký vypravěčský talent. Album obsahuje například písně „The Beast In Me“ nebo „The Man Who Couldn’t Cry.“ V tomtéž roce vyšlo další Cashovo album Unchained s cover verzí slavného hitu Dona Gibsona „Sea Of Heartbreak“ (u nás Pavel Bobek a v české verzi Michal Tučný jako „Snídaně v trávě“) a klasickou skladbou Deana Martina „Memories Are Made Of This.“ Album Unchained získalo v tomtéž roce prestižní cenu Grammy za nejlepší countryové album. 7. dubna 1997 Johnny podruhé navštívil Prahu (bohužel za nevelkého zájmu českých sdělovacích prostředků) a vystoupil v pražském Paláci kultury.

25. října 1997 oznámil Cash na svém michiganském koncertě, že u něho byla prokázána Parkinsonova choroba a krátce potom byl tak, jak jsme Cashe znaly, v černém hospitalizován s dvojitým zápalem plic. Parkinsonovu nemoc se naštěstí podařilo včas podchytit a zvládnout tak, že se Johnny může opět věnovat svým hudebním aktivitám. 9. června 1998 byl (opět v produkci Ricka Rubina) vydán záznam společného televizního vystoupení Johnnyho Cashe a Willieho Nelsona pod názvem VH1 Storyletters – Johnny Cash & Willie Nelson jehož scénář je naprosto jednoduchý: Johnny a Willie zpívají a sami se doprovázejí na akustické kytary a mezi písněmi vyprávějí své příběhy. Na 19. října 1999 ohlásily americké společnosti Sony Music Nashville a Legacy Recordings obnovené vydání Cashova alba At Folsom Prison, které bude doplněno o dosud nepublikované nahrávky z Cashova legendárního vězeňského koncertu.

V květnu 2003 ztratil Johnny Cash osobu, která mu byla nejmilejší na celém světě – jeho milovanou manželku, zpěvačku June Carter Cash. June zemřela 15. května 2003 na komplikace, které se nečekaně vyskytly po operaci srdeční chlopně. Tato ztráta Johnnyho velice ranila a ještě více zhoršila jeho, beztak již velmi špatný, zdravotní stav. Podle slov manažera Lou Robina chtěl zpěvák vložit všechny své síly do natáčení nového alba. Bohužel, jeho zdravotní stav mu již nedovolil přivést na svět další, v pořadí již pátou kolekci z řady American Recordings. 12. září 2003, hodinu po půlnoci, v nashvillské Babtistické nemocnici Johnny Cash zemřel na zástavu dechu, kterou způsobila jeho silná cukrovka. Johnny Cash odešel a spolu s ním i velká legenda. Po čtyřech měsících osamění se konečně zase může sejít se svojí milovanou June. A až se ho Svatý Petr u nebeské brány zeptá na jeho jméno, jistě uslyší ono nezapomenutelné: „Hallo, I’m Johnny Cash!“

Tak jako u předchozích zpěváků "šáhneme" do jeho repertoáru :

Nepochybuji, že řada z vás má doma nahrávky s jeho nezaměnitelným hlasem. Přesto není na škodu projít internet a najít si další.

Pokud si chcete ještě dozvědět dalšího o Johnny Cashovi, potom tady máte odkaz na slovenský fan klub.

Po týdnu se budete můžnost blíže seznámit se zpěváky Garth Brooks a Pete Seegrem.


 

Pomocné menu :Co nového / Zpěvník / Hráči / Blog / Akce / Videa / Archiv / Kontakty /