Z okna už to vypadá na jaro, ale i když v pátek svítilo sluníčko, foukal nepříjemný jihovýchodní chladný vítr, takže lidé se choulili do bund a kabátů. V sálku restaurace Semafor v Nymburce však bylo příjemně teplo.

Tak, jak je obvyklé, v restauraci bylo téměř prázdno, jen ve výčepu sedělo několik lidí. Měli jsme tedy čas a prostor připravit se pro naše vystoupení.

Zpívánky nastoupily téměř v kompletním složení, chyběla jen jedna zpěvačka - Růženka Masopustová. Po nezbytných technických přípravách a následující hudební zkoušce byl čas zahájit večer. Však také již dorazili první návštěvníci v čele s naším věrným posluchačem Milanem Horským, který přijel z Libice.

Jak už tomu v poslední době bývá, na počátku jsme rádi, že počet návštěvníků je alespoň stejný jako počet muzikantů. Tak tomu bylo i tentokrát, ale s postupujícím večerem přicházeli další a další lidé, takže okolo deváté v sálku málem nebyla volná židle a plno bylo i v přilehlém výčepu.

Jak pro kapelu, tak i pro ostatní přítomné v sálku byl překvapením hostující hráč na steel kytaru Láďa Kračmer, který se stěhuje na penzi z Prahy k Poříčanům a hledá kapelu, kde by mohl hrát. Steel kytara je nástroj, který je svým zvukem neobvyklý a jistě by obohatil jinak tradiční obsazení Zpívánek. Prokázal to také v jediném sólu, kdy dostal příležitost - v písničce "Když náš táta hrál". Uvidíme, zda se mezi námi objeví častěji.

Když jsme u těch sólových výstupů, tak si to lidé tentokrát mohli vychutnat plnými doušky, protože v téměř každé písničce máme nějaká sóla, takže hráči na housličky, banjo, mandolinu, harmoničky i další nástroje měli možnost předvést své dovednosti. Jen namátkou - Petr Kabeš se svým banjem měl úspěch s přednesem písničky "Růže z Texasu", Blanka Plačková se "Zázračnými houslemi", Iva Misařová s mandolinou a "Karlínským nábřežím, či Jirka Steklý s flétničkou a "Vyznáním".

Dobrý pocit, který se neomrzí, jsme měli při hraní notoricky známých písniček, kdy se k muzikantům přidal velký smíšený pěvecký sbor našich příznivců. Však také hned na začátku večera jsou rychle rozebrány zpěvníčky, bohužel, začínají být v docela v omšelém stavu.

Poměrně dlouho byl taneční parket prázdný, ale jakmile se na nich objevili první tanečníci, tak bylo plno jak na dolní ploše před kapelou, tak i v horním miniprostoru. Prostě se tančilo všude, kde jen bylo trochu volného místa. K vidění byly jak párové tance, country i skupinové tance. Nechyběly ani individuální taneční kreace. Bylo se na co dívat. Vyvrcholením byl skupinový tanec při písničce "Šenkýřka" kdy se tanečníci seskupili kolem židle, na které se vystřídalo několik žen, a to včetně Ivy - nutno podotknout, že se nesvlékaly.

Plný sál byl na jednu stranu potěšením, ale v průběhu večera, možná i s ohledem na stálý přísun alkoholických nápojů, začalo být až příliš hlučko. Dokonce i vedoucí Zpívánek Iva Misařová musela požádat přítomné ke umírnění svých projevů, ale bez velkého úspěchu. Je to do jisté míry daň za to, že lidí je hodně a že se baví, ale přece jenom bychom byli rádi, kdyby to prostředí nebylo zase tak hlučné.

Průběh večera byl zpestřen focením Zpívánek pro web. Už je třeba obměnit titulní obrázek na domovské stránce. Je totiž už letitý a jsou na něm i lidé, kteří s námi již nehrají. Pokud se povede, tak můžete očekávat změnu na našich webovkách.

Začali jsme krátce po šesté a jedenáctá dávno uplynulo a vypadalo to, že se snad bude hrát až do rána. Nakonec přece jenom zaznělo několik písniček na přání a závěrečný "Večerníček pro dospělé".

Fotek je tentokrát dost a vedle těch, které jsou v textu, se můžete ještě podívat na další, které se vám otevřou pod tímto odkazem.