ZPÍVÁNKY NA ŽOFÍNĚ - 31.10.2014

Hraní bylo po drobných zmatcích s časem začátku produkce nakonec zdárně zahájeno a jak jinak, než drobnými přesuny v průběhu tzv. "prvních deseti".

Nástrojové složení stabilní a stabilizující se, ale zatím bez nemocného Petrova banja a Fandy skoleného "rýmyčkou." Nástrojové alternace nezklamaly. Do kapely přibyl během písně Medvídek z Bogoty místní maskot "medvídek plyšový žofínský", který kapelu provázel druhou polovinou hracího večera. Zatancoval na placu v choreografii své písně s hostinským. Někteří z přítomných se nenechali "Medvídkem" zahanbit a rozvlnili i tak miniaturní parket mezi stoly při písních na přání.

Nezbývá, než se neotřele otřít o zvuk a akustiku, které jsme vylepšovali v průběhu hraní i takovými improvizacemi jako zatažení stěny přísálí, (stejně nebylo narváno jako před čtrnácti dny). Skoro divadelní kreací vedle sebe se nacházejících houslisty Romana a sólového kytaristy Boba u jedné z písní, které vyvrcholilo zvolání houslisty vůči nejmenovanému kytaristovi "co to hraješ, to jsou hrozný falešný tóny". Naštěstí na inzultaci nedošlo a svorně dohráli vedle sebe s úsměvy celý večer. Rusalka měla problém se zvukem elektrické baskytary. Nutno ocenit odvahu našeho basáka po měsíci učení na 4 tlusté struny jít naostro před posluchače. Snad to basování, po hraní v té čerstvé noční bríze od Labe, Rusalka rozdýchala.

Během večera v přítulném, již skoro domácím prostředí, nás začaly rozptylovat i takové drobnosti jako harmonikáře oslňující ozdoba závěsu okna. Nevím jak komu, ale připadá mi, že přibyly lidsky přijatelné přestávky. Aleš se snad i stačil v limitu navečeřet.

Rusalka již neví, jak nás přitlačit k osobní zodpovědnosti, a tak prý příště na hraní vyrukuje na veřejnost s kronikou. Nemá to lehké. Občas ukočírovat skoro malý symfoňák musí být fuška nervy drásající. Jinak i mužská část začala nesměle trochu více zpívat - prý ...

Lehce upravena verze od Mišáka.

Fotky skutečně "doplavaly", takže se můžete na ně podívat.

Zpět na stránku Realizované akce.