PIVNÍ POCHOD 2015
Začalo to loni o druhé sobotě lednové. Tehdy krátce působící Zpívánky, vlastně ještě pomalu v plenkách, si vyšláply v malé sestavě pozváni na jubilejní 40.ročník polosoukromého Pivního pochodu. Tím začala i spolupráce s banjistou Petrem, který od té doby zapadl do sestavy Zpívánek.
Letos jsme se zúčastnili opět, a to již s odzkoušeným repertoárem pro radost skalních. Letošní ročník se po dlouhé době vrátil do míst svého vzniku. Šlo se z principu přes Křešice, jen ta hospoda zakládajících členů již neexistuje a pamětníci pouze nostalgicky vzpomínají. Trasa na vymýšlení tedy nebyla náročná, i když se zdála prvotně nudná.
Sraz účastníků byl na hl.n. v Nymburce jako vždy v nádražce nebo před ní. Následoval společný přesun lokálkou do Kopidlna a přes oběd hraní v restauraci Pod radnicí na náměstí. Napočítána zde účast 35 pochodníků a jeden pes. Poté následoval pěší přesun podél železniční tratě k odbočce na Ledkov. Organizátory vtipně zvolený prvek na změnu rytmu kroku, a to nekonečnými dálkami navozovaná nostalgická chůze po železničních pražcích v uzavřeném kolejišti směr Ledkov. Komu se z toho míhaly oči a připadal si v kolejišti jak gejša, mohl po projití traťového oblouku sestoupit na podmáčenou a ohrazenou pastvinu.
Organizátoři pochodu nešetřili překvápky. Uprostřed pastviny se jen tak válel zdechlý divočák. I ojedinělá žlutá pampeliška byla k vidění (nešlo o aranžmá).
Ač se to ráno nezdálo, počasí bylo vcelku příjemné. Silný vítr byl hýčkán vyšší teplotou než by v lednu měla být, a slunce tomu dávalo nádech dobré nálady. Pochodnické pole se roztrhalo a postupně mířilo po silnici z Ledkova přes Písnici a Křešice k lesu směr Bučický mlýn.
Na Bučickém mlýnu to Zpívánky opět rozjely i přes nepřízeň prostoru a světla, organizačních přesunů pod taktovkou hádejte koho... I přestávky byly. Venku se mezitím proháněla vichřice a nám všem bylo uvnitř dobře. Na boj se světlem přišly i svíčky. O jedné z přestávek u prázdného stolu kapely vznikl požár formátu A4 od jedné ze svíček, které Rusalka s oblibou přisouvala k zpěvníkům blíže a blíže. Ač k nevíře, odnesly to noty Zafúkané. Bylo co hasit. Nějak z nich pomyslné sněhové vločky rychle roztály a Rusalce z toho zbyl pouze název písně a sním pár ohořelých cárů not snad jedině na záložky (vše napraveno, již má nové). Ještě, že jsme si zkušební premiéru písničky Zafúkané s úspěchem odbyli před požárem.
Protože to nebyla akce Zpívánek a bylo dobré oživit atmosféru, dostal s úspěchem prostor sólově i Bob z Ryvolovkami. Přesun po tmě a za silného větru do Rožďalovic byl opravdu jen pozvolným přesunem. Na nádraží se nad námi smilovala obsluha a pustila nás do čekárny. Pro krácení čekací doby na kopidlnský pacifik jsme si mohli oživit další trampské bonbónky v Bobově podání, jak jinak, než stylově na gibsonku. V hraní pokračoval i ve vlaku. Máme tedy další ročník za sebou a uvidíme, co vymyslí lysáci příští rok.
Mišák
Několik fotek z akce