ČARODĚJNICE - 30.4.2022

Zpívánkové čarodějnice se pomalu, ale jistě stávají tradiční akcí. Pořádáme je od vzniku skupiny a jen covidová léta 2020 a 2021 tu tradici narušila. Akci věnuje velkou péči především dámská složka skupiny, která již ve značném časovém předstihu plánuje, jak dát večeru co nejlepší obsah a formu.

Však také příchozí do sálku restaurace "Záložna" mohli obdivovat nejen "čarodějnice" z řad Zpívánek, ale zdatně je doplňovaly i čarodějnice z příchozího publika.

Vystoupení začalo téměř přesně v plánovaných osmnáct hodin. Vše totiž bylo připravenou se značným časových předstihem. Jen pro ilustraci - první muzikanti, kteří museli připravit zvukovou techniku, přijeli už po 16.hodině! Není se co divit. Když se člověk podívá na to množství kabelů, zásuvek, rozbočovačů, všelijakých snímačů, zesilovačů a reproduktorů, tak z toho jde hlava kolem. Však to na výsledném zvuku Zpívánek je znát. Ty tam jsou doby akustického hraní. S ohledem na složitější aranžmá písniček a zvukovou techniku je představa, že si může kdokoliv zahrát se skupinou se stává jen vizí. Přesvědčila se o tom i Vendulka Šaldová, která přijela s kytarou, ale po několika písničkách "to vzdala" a věnovala se především tanci.

Jestli je to výsledek brzy zvoleného začátku hraní či vlivem jiných skutečností, tak při zahájení akce byl sálek poloprázdný a každý nově příchozí byl vítán. To se však poměrně rychle změnilo a okolo osmé bylo téměř plno. Situace se měnila i v průběhu večera, protože se v sálku objevovaly neznámé tváře, které byly zvědavé, co se na Záložně děje. Pro Zpívánky je potěšitelné, že vedle "skalních" příznivců tam zůstal i poměrně velký počet dalších lidí, kteří tak říkajíc přišli z ulice. Jestli to bylo vlivem toho co tu viděli a slyšeli zvenčí či našich plakátků je jen velkou otázkou.

Skupina hrála v posílené sestavě, protože housličky podpořil Jirka Váňa z Pístecké duny a na bicí a harmoničky hrál Vlasta Dymáček. I když v tom druhém případě je možno už říci, že Vlasta se stává kmenovým hráčem Zpívánek. Přijel i Pavel Novák z Plzně, ale tentokrát nechal ukulele doma a věnoval se jen zpěvu.

Programově - co se týče písniček -, to mělo tradiční průběh: nejdříve písničky v předem určeném pořadí a na závěr večera písničky na přání.

Zahájením hlavního bodu večera, kterým byl volba "Nejhezčí čarodějnice" bylo vystoupení našich zpěvaček, které za doprovodu nástrojů zazpívaly a zatančily bajku "Pět ježibab". Vystoupení mělo velký úspěch.

Vyvrcholením byla samotná soutěž, do které se nakonec přihlásilo osm "čarodějnic". Všechny v působivém oblečení, některé s maskou, klobouky... Dokonce i to koště tam bylo k vidění. Každá z "čarodějnic" dostala svoje číslo, aby osazenstvo sálu mohlo dát svůj hlas té nejlepší. Poté se ozvala hudba a soutěžící dámy začaly předvádět taneční kreace a reje s cílem upoutat co největší počet příznivců. Mezitím sčítací komisařka v podání Marušky Steklé obešla přítomné a zaznamenala názory přítomných, aby na závěr vyhodnotila konečné pořadí. Soutěž byla velmi vyrovnaná a jen s malým náskokem vyhrála Olinka Říhová, která svůj vzhled vylepšila nejen oblečením, kloboukem a koštětem, ale i působivým dlouhým nosem. Za potlesku přítomných dostalo prvních pět "čarodějnic" vtipné ceny, které vymyslel a předal náš basák Míla Vaníček.

I přes opakované výzvy vedoucí Zpívánek Ivy Misařové byl připravený taneční parket dlouho prázdný. Přispěla k tomu i absence avizovaných členů taneční country skupiny, kteří by to asi rozproudili dříve. Nakonec - jako vždy - se osmělilo prvních několik párů, ale brzy se tančilo při většině písniček. Bez zajímavostí je to, že nejvíce lidí na parketu bylo při rychlých modernějších písničkách jako jsou třeba "Léta letí", "Zrcadlo" nebo naopak při "ploužáčcích". Však je tomu také v poslední době přizpůsobován i reperoár Zpívánek.

Jednou ze zajímavostí večera, kterou však si většina hostů ani nemohla uvědomit, byla účast mladého muže z Rožďalovic. Teď už víme, že se jmenuje Olek a poznali jsme ho v Zámostecké rychtě v Rožďalovicích, kde si s námi s chutí zazpíval a přijel do Nymburka si to zopakovat. Dostal k tomu příležitost. Jednak zpíval v průběhu večera při běžné produkci písniček, a v závěru ho Iva pozvala k mikrofonu, aby připojil svůj hlas ke zpěvačkám.

Večer rychle plynul. Bylo hluboko po jedenácté večerní a publikum si žádalo další a další písničky. Nakonec však přece jenom došlo k závěrečnému "Večerníčku pro dospělé", muzikanti začali balit svá "fidlátka" a ozvučení a publikum se začalo rozcházet.

Když si to tak člověk uvědomí, tak to je jak pro publikum, tak především pro muzikanty "pořádná šichta". Hrát a zpívat téměř šest hodin, to už je slušný výkon.

Večera se zúčastnil také kameraman, se kterým jsme měli to potěšení se setkat už v restauraci Pod Eliškou, a tak se můžeme těšit, že se budeme moci podívat na krátká videa či fotky v daleko lepší kvalitě než je to běžné na našich stránkách.

Na závěr je asi vhodné pochválit obsluhu restaurace. Děvčata po sále jenom kmitala a nikdo na obsluhu nemusel dlouho čekat.

S ohledem na obsahovou náplň a pestrost večera je tentokrát obrazová dokumentace dost obsažná. Přispěli k tomu totiž nejen tradiční autoři Maruška a Jirka Steklí, ale hlavně Petr Kabeš. Můžete si tak udělat i vizuální představu, jak to tam vypadalo.

Zpět na stránku Realizované akce.