POD ELIŠKOU - 16.10.2021
Po delší době jsme se vrátili do prostor restaurace "Pod Eliškou", když naše "kmenová" restaurace "Sefamor"
pořádala v náš termín nějakou rodinnou oslavu. Ten výběr není náhodný. V Nymburce totiž tolik prostor, kde bychom mohli hrát zase tolik není. "Pod vodárenskou věží", "Taras" a "Zimní stadion" skončily provoz. Z nich "Zimní stadion" provozuje v létě venku zahrádku, ale to už je v tento čas špatné, a tak zbývá ještě "Žofín" za Zálabské straně. Ten jsme tentokráte vynechali a čekáme až se zprovozní lávka přes Labe. Potom to bude pro naše příznivce lépe přístupné.
Zpívánky tentokráte byly kompletní, protože až z Plzně přijel Pavel Novák se svým ukulelem, takže nás bylo "jako Ronováků". Však jsme také zabrali podstatnou část plochy restaurace.
Proti plánovanému začátku jsme měli trochu zpoždění. Trochu se protáhlo "natažení drátů" pro ozvučené nástroje. Není se čemu divit. Na vloženém obrázku můžete vidět, že už je to "pořádná strojovna", a když se objeví "nějaká chybička", tak to chvilku trvá než se odstraní. Kde jsou ty časy, kdy jsme hráli jen akusticky a stačilo jen vybalit nástroje "z futrálů", naladit a hned se hrálo.
Už od první písničku bylo cítit, že se nejen my, ale lidé, kteří na naše vystoupení přisli, jsou natěšení a plní očekávaní. Ochotní se do průběhu večera aktivně zapojit. Zpočátku to byl spontánní potles, který doprovázel každou písničku, aby se později přidal zpěv a nakonec i tanec.
To vše gradovalo v průběhu večera až do finale. Asi nejvýrazněji nás podpořil sbor přítomných při písničce "Lodníkův lament", kdy musel resonovat celý prostor restaurace.
I když se náš repertoár stále rozšiřuje, tak se lidé ve svých přáních stále vracejí k osvědčeným písničkám jako jsou "Růže z Texasu", kde zazářil opět náš banjista Petr Kabeš a dal tak i zapomenou na ne příliš povedenou verzi, kterou jsme zahráli bez něho v průběhu minulého hraní, "Dudy z Edinburgu", "Divokej horskej tymián" a další.
Radost jsme udělali i Milánkovi Horskému, když zazněly jeho oblíbené "Buráky" a "Montgomery".
Je fakt, že se jedná o dost obehrané písničky, ale na druhou stranu je třeba konstatovat, že je lidé znají a bylo vidět, že si je s elánem zazpívali s námi.
Netrvalo dlouho a postupně se začal plnit tančícími i malý volný prostor mezi stoly a barpultem. Rychlejší písničky střídali ty pomolejší a na "Šenkýřku" bylo plno. Tančilo si i na stole i židli.
V závěrečném bloku písniček zazněla úplná novinka - "Černý brejle". Od country má hodně daleko, ale pro "křepčení na parketu" se hodí. A to zároveň ohlásila Iva, že se připravují další ... Máte se na co těšit.
Čas "běžel jako splašený". Dávno minula jedenáctá a zdálo se, že se bude hrát snad až do rána. Nakonec jsme po půl dvanácté skončili naší závěrečnou "Sbohem lásko" a rozešli jsme se do svých domovů.
I podle vyjádření lidí to byl mimořádně povedený večer a nám nezbývá než s nimi souhlasit. Takže se všichni můžeme těšit na další setkání, které by se mělo uskutečnit opět v sobotu, a to 23.10.2021. Místo ještě upřesníme. Sledujete naše webové stránky.
Pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, jak to tam ten večer vypadalo.