HRÁLI JSME POD ŠIRÝM NEBEM - 21.8.2020
Meteorologové slibovali na páteční den tropické vedro, a tak jedno z kritérií, které jsme měli při výběru
místa našeho vystoupení, bylo hrát někde venku ve stínu. Tomu odpovídá venkovní posezení v Pivnici na zimním stadionu v Nymburce. Jednoduché stoly pevně spojené s lavicemi kryté barevnými deštníky, kiosek s výčepem, dětské hřiště s pískovištěm a několika atracemi .. Vše ukryté pod korunami mohutných stromů.
Počasí vyšlo přesně podle předpovědi. Celý den slunce "pracovalo na sto procent" a teplota se vyšplhala nad 30 stupňů celsia. Panovalo téměř bezvětří, takže celé město bylo rozpálené jako pec. Téměř nebylo úniku. Kdo mohl, tak byl u vody nebo se schovával někde ve stínu. Tam, kde mají klimatizaci, tak asi šla na plné obrátky.
Bohužel, ani ve stínu pod stromy nebylo o moc chladněji. Ještě, že nás chránily před palčivými paprsky slunce.
Pro Zpívánky byla příjemným překvapením pěkně zaplněná místa u stolů. Dobrá polovina tam asi přišla za
pivkem či jiným občerstvením, ale i účast našich skalních přízvnivců byla velice slušná.
Co říci k průběhu večera - za tu dlouhou dobu, co vystupujeme, už to má standardní podobu: Nejdříve série desítky písniček podle výběru Zpívánek s násludující pauzou a zejména ve druhé polovině potom hodně písničky na přání. Tak to bylo i tentokrát. Pro výběr písneček bylo výborné, že přijel i Petr Kabeš se svým banjem. Sice není velkého vzrůstu, ale všichni ho zaregistrují, když "hrábne" do strun svého nástroje a doprovodí ho příjemným zpěvem. Však se vyřádil při písničkách "Růže z Texasu", "Zatracený banjo" a dalších.
Bylo fajn, že byli k disposici všichni hráči, kteří hrají sóla. Ivu Misařovou s mandolinou
slyšíte ve většině písniček, ale slyšet byla i Blanka Plačková s housličkami a Jirka Steklý s flétničkou. Iva potom občas zpeštří barvu muziky hrou na kazoo či pianovou harmoničkou. Nemá cenu popisovat jednotlivá sóla, ale na místě je pochválit Blanku Plačkovou za výborný přednes písničky "Zázračný housle" a Ivu za sóla v rockově laděné "To máme mládež".
Těžkou úlohu s přehledem zvládly i zpěvačky. Jednak tu byly v silně oslabené sestavě, a také seděly stranou od muzikantů a jejich vazba na ostatní tak byla složitější. Zkrátka Marušky jsou Marušky a umí.
V průběhu večera došli ještě další naši příznivci, ale také řada dalších. Snad je nalákala i naše muzika. Alespoň v to doufáme. Neděláme si iluze, ale řadu z nich naše muzika zaujala. Svědčil o tom zájem o zpěvníky, které máme připravené pro hosty a hlavně jejich aktivní přístup u notoricky známých písniček, které si s námi s chutí zazpívali. Když už je řeč o zpěvnících, tak je na místě moc moc pochválit Alenku Krejčí, která ve spolupráci s Maruškou Steklou, která jí připravila podklady, zhotovila pro stálé příznivce, ale i pro náhodně příchozí Zpěvníky.
Nepříjemným průvodním jevem byl masivní výskyt bodavého hmyzu, který využíval
lehkého oblečení lidí, takže byl vidět každou chvili, že se někdo pokouší komáry odehnat. Našli se i připravení lidé, kteří přišli se sprejem, ale ani ten prý moc nepomáhal.
Čas ubíhal "jako splašený". Okolí se postupně ponořilo do tmy a venkovního posezení vytvořilo jakýsi světelný prostor mezi temnými stromy. Vypadalo to, jako by se vytvořil svět jen pro nás.
Všechno má svůj konec. Bylo už hluboce po 10.večerní a nedaleko jsou obytné domy. Mohly by být problémy, a tak ještě několik písniček na přání a šlo se domů.
Ty komáři a ani hluk občas projíždějící vlaků neměl zásadní vliv na kladné závěrečné hodnocení večera. To, že se líbil, potvrzovali lidé v rozhovu při loučení.
Dnešní večer skončil a těšíme se na další. Zatím není určeno datum ani místo, ale vše se dozvíte včas.
Pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, jak to tam vypadalo.