OPĚT NA ZIMÁKU - 8.2.2020
Je za námi první měsíc roku 2020 a první dekáda února. Měla by být správná zima se vším všudy - mráz, sníh .. Děti mají pololetky, ale místo, aby si šly zalyžovat či zabruslit,
postavit sněhuláka, tak to v Nymburce nehrozí. Snad když vyjedou do hor, a ještě hodně vysoko. To spíše zahrádkáři začínají pomalu obhlížet zahrádky, shánět semínka. Kolaři připravují své "koně" na sezónu a řada z nich již vyrazila na první jízdy.
I podle dlouhodobé předpovědi to letos vypadá, že se zimy nedočkáme.
Ti však, kteří se chtějí vydovádět, mají bohatou nabídku. Tancechtiví prožívají bohatou nabídku plesů a tanečních zábav, které nám konkurují a odlákali hodně našich pravidelných návštěvníků. Byl mezi nimi tentokrát i náš kytarista Fanda Novák, který si snad dal závazek, že na všech těchto akcích bude . Možná, že k nižší účasti přispěla i doznívající chřipková sezóna.
Podle toho také vypadalo obsazení sálku "Postřižinské restaurace" na zimním stadionu v Nymburce. Poměrně dlouho to dokonce vypadalo na přesilovku muzikantů nad návštěníky. Přispělo k tomu také mnohočetné složení Zpívánek,
když se ke stabilnímu kádru přidalo ještě hostující kytarové duo V + V (Vendulky Šaldové a Vlastíka Černého) a Vlasta Dymáček, který tentokrát hrál na harmoničky a všelijaká rytmická chřestítka. Bylo nás 13! To je podstatně více, než mají současné menší orchestry.
Po nedobrých zkušenostech z umístění muzikantů podél jednoho dlouhého stolu jsme se zkusili přemístit do vzdáleného rohu. Po menších rošádách stolů, židlí i lidí došlo i na muziku.
Celý večer je asi možné rozdělit do tří bloků :
- úvodní,
- po příchodů party slavící narozeniny jedné dívčiny a
- závěrečné.
Každý se totiž výrazně lišil od ostatních.
ad 1) V tom úvodním jsme se vrátili k písničkám, se kterými jsme začínali. A tak zaznělo i "Sedm žlutejch kamínků" či "Panenka" nebo "Parta z ranče Y". Opětovně se potvrdilo, že rytmické a melodické
písničky přispějí k rozehrání muzikantů, ale dobře se chytí i zpěváci v sále. Byla to příjemná etapa až na jednu, a to dost závažnou závadu. S ohledem na probíhající plesovou sezónu a možná i z dalších důvodů přišlo málo lidí. Pro Zpívánky to bylo, po hodně dlouhé době, nepříjemná zkušenost. Na druhé straně nás ti, kteří přišli, nezklamali. Svými hlasy pomáhali vytvořit sympatický doprovodný sbor.
ad 2) Vše se změnilo, když přišel vlastník restaurace pan Petřík s žádostí, zda bychom nezahráli oslavenkyni, která s partou známých slavila své krásné "kulatiny" v prostorách pizzerie. Neměli jsme důvod té prosbě nevyhovět, takže se během několika minut dostavila velká skupina lidí. Nejdříve jsme popřáli "Hodně štěstí,zdraví ..", a pak už jsme hráli písničky vhodné k tanci. K vidění byly vidět pozoruhodné taneční kreace.
Oslavencům se mezi námi zřejmě líbilo, protože se z horních pater přestěhovali k nám. Tím se rázem prostory restauace zaplnily. Nasledovalo další přestěhovávání, což asi byla lepší volba, než podříznout překážející sloup.
Hlučnost se sice zhoršila, ale netrvalo dlouho a s "mladými" jsme si takříkajíc sedli. Nejdříve jen tančili na rytmičtější písničky, ale brzy se zorientovali a podle zpěvníků si písničky začali vybírat. Velký úspěch sklidil Petr Kabeš se svými "Růžemi z Texasu".
Nakonec asi i převládl dobrý pocit, že jsme tutu -pro nás neobyklou - situaci zvládli se ctí, že jsme přispěli k jejich programu, což - pro nás příjemně - ocenili.
ad 3) Před desátou parta slavící narozeniny odešla a zůstali jsme tam jen sami s oslabenou sestavou posluchačů. Ubrali jsme trochu nápor jak do hudebních nástrojů, tak i na hlasivky. Zůstali jsme u hraní písniček na přání, o které nebyla nouze. A ten čas začal nějak rychleji ubíhat. Světla nad ledovou plochou, na kterou je z prostor restaurace dobře vidět, pohasla. Nakonec zazněl na závěr song "Sbohem lásko" a šlo se domů.
Další hraní je v sobotu 29.února od 18:30 hodin. Důležité upozornění - po delší době se vracíme do restaurace "Semafor".
Pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, jak to tam vypadalo.