HRANÍ NA ŽOFÍNĚ - 21.9.2019
V Nymburce jsme již hráli na řadě míst. Nejvíce se nám líbí v restauraci "U Vodárny", protože
tam je velice sympatický prostor, docela slušná akustika a je téměř v centru města, takže tam mají návštěvníci dobrý přístup. Bohužel je opět zavřená a nikdo neví, jak to s ní bude dál. Sice jsou nějaké zvěsti, že už je nový nájemce, ale zatím se nic neděje. Je už konec léta, a tak musíme "pod střechu". Na výběr v Nymburce pro nás už tolik vhodných prostorů není. Zkoušeli jsme to i v předsálí kina, ale tam se nám to nelíbilo, a tak "pendlujeme" mezi zálabským "Žofínem" a "Semaforem" na městské straně. Tentokrát padla volba na "Žofín".
Začátek hraní byl určen na 18:30 a v té době ještě bylo venku velice příjemně. Svítilo sluníčko, docela přijatelná teplota. Úplně ideální počasí na různé aktivity. Však se to také projevilo na počáteční účasti návštěvníků. Zpočátku bylo muzikantů a kmenových zpěvaček více, než ostatních lidí ve dvou propojených místnostech. Částečně to bylo dáno i tím, že Zpívánky byly tentokrát
v téměř kompletní sestavě, když chyběly jen zpěvačky Růženka Masopustová a Milka Jelínková, ale na druhé straně přijel z Plzně Pavel Novák a na cajún hrál hostující Libor Revaj.
Zvláštní pozornost by měla být věnována basistovi, který zaskakoval za kmenového Romana Lundu. Jmenuje se Standa Růžička. Je to pohledný mladý muž, který je vnukem Marušky Steklé, která ho k hostování získala. Neměl to vůbec s námi lehké. Je to totiž typický "rocker", stejně jako Tomáš Krekule. Písničky, které hrajeme jsou úplně "z jiného soudku". Dalším problémem pro nového basáka jsou i tóniny, ve kterých hrajeme. Byl s námi pouze na jedné zkoušce, aby vůbec zjistil, co a jak hrajeme. Pro "ostré" vystoupení, to bylo jistě málo. Obstál a pokud bude mít ještě někdy v budoucnosti si s námi chuť zahrát a Roman nebude moct, jistě bude mít příležitost. Nemůžeme si sice vynachválit našeho Romana, ale je to silně zaměstnaný člověk s mnoha zájmy, a to platí i další, které máme v záloze. Basák
je přitom v našem hraní téměř nenahraditelný.
Začátek večera byl ve znamení nových a novějších písniček, které na jedné straně rozšiřují reperoár Zpívánek, ale na straně druhé jsou pro naše příznivce zpočátku trochu problém. Většinou jde o písničky, které neslyší v radiu či TV a musí si je naposlouchat, aby je mohli s námi zpívat. I proto byl začátek trochu rozpačitý. Neděláme si s tím však "hlavu", protože se to časem jistě vyřeší. Buď se budou líbit a hrát, nebo je možné, že je i vyřadíme. Nebylo by to poprvé a ani naposledy. Jedná se však o docela zpěvavé písničky, a tak jsme v této věci optimističtí.
Poměr členů Zpívánek k ostatním účastníkům večera se v průběhu začátku večera rychle začal měnit, takže již krátce po sedmé byly prostory docela slušně zaplněné.
Po třech sériích písniček podle "desítek" došlo k hraní na přání.
Začalo to "Divokým horským tymiánem" a pokračovalo dalšími a dalšími písničkami, kde si na své přišlo nejen zpívající publikum, ale i sólisté. Jmenovitě Iva Misařová s mandolinou, Blanka Plačková s housličkami, Petr Kabeš na bajno a Jirka Steklý s flétničkou.
Asi největší odezvu měl Petr Kabeš, když zahrál "Růže z Texasu". Písničku táhnul nejen banjem, ale i zpěvem. Samozřejmě, že banjem oživí i řadu dalších písniček, ale "Růže .." vyzní asi nejlépe.
Na parketu se dlouho nic nedělo, ale při sérii "ploužáků" se objevilo hned několik párů, a tak to bylo již ve většině večera v případech, kdy k tanci bylo vhodná muzika.
Jak pokračoval večer, tak i stoupala nálada. Na našem webu bylo uvedeno, že budeme končit ve 22:30, ale to byl večer ještě v plném proudu, protože od muzikantů i ze sálu padaly další a další návrhy písniček. Všechno však má svůj konce. Na závěr netradičně zazněla "Vysočina" a šlo se do "hajan".
Ještě k novému basákovi. Po počáteční rozpačitém začátku, kdy mu ani nepomohli moc Zpívánky se rozehrál a pomohl v dodržování rytmů. Bylo však znát, jak "ožil", když jsme začali hrát krátkou sérii poprockových písniček - "Ranní můra", "Srdce v ruce mám" i Mládkovu "Kousovou deku". To už struny na baskytaře pořádně rozezněl a získal důvěru i pro další hraní. Musíme mu poděkovat, že mezi nás přišel a pomohl nám. Doufejme, že jsme mu nezkazili večer.
Když jsme u hodnocení večera, tak je možné říci, že i přes počáteční horší "rozjezd" se muzika i sál dostaly do správné polohy a domníváme se, že je ho možné hodnotit jako podařený. Pro příště by asi bylo vhodné začínat známými "vypalovačkami" pro rozehrání muzikantů, zpěvaček i našeho "velkého sboru" složeného z našich příznivců. Bude o tom jistě diskuze na příští zkoušce.
A ještě jedna záležitost. Mozná, že jste si všimli, že jsme přestali programově hrát některé písničky jako například "Kočovní herci", "Tanči Marie" .. Z odezvy publika jsme totiž zjistili, že nemají žádoucí odezvu mezi návštěvníky. Nevyřadili jsme je úplně z repertoáru. Když si je bude někdo přát, tak je zahrajeme, ale v "desítkách" už nejsou. Je to trvalý proces, kterým se profiluje program Zpívánek k většímu sepěti se zpívajícím publikem. K tomu by jistě přispělo i to, kdybyste dali návrhy na písničky, které by se do našeho programu mohli zařadit. Zavolejte, napište. Budeme rádi.
Další hraní bude opět za 14 dní, což je sobota 5.10.2019 se začátkem v 18:30 hodin. Místo zatím není určeno, ale bude to opět "Žofín" nebo "Semafor". Sledujte naše webovky.
Pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, jak to tam vypadalo. Není jich sice moc, ale jistě stačí.