TANEČKY NA "ŽOFÍNĚ" - 3.8.2019
Měli jsme ten den silnou konkureci. Město totiž pořádalo dvě velké akce na druhé straně Labe. . Jednak se konal festival jídla a pod hradbami vystupovala řada hudebních skupin. Lidé přicházeli za dobrým jídlem i poslechnout si muziku.
Řada členů Zpívánek i jejich příznivců obě příležitosti využila. Z jídla tam bylo zajímavostí indická kuchyně, řada stánků se zaměřila na plody moře, ale největší úspěch měli hranolky smažené z belgických brambor na lojovém tuku s velkým výběrem dipů. Pivaři měli možnost ochutnat produkty malých i minipivovarů. Asi jim chutnalo, protože některé stánky již měly zavřeno, protože měly vyprodáno.
Muzika, která hlasitě zněla po celém okolí, je dost výrazně mimo náš repertoár, ale lidem se asi líbila, protože jich tam postávalo "hafo". Byla slyšet široko daleko. Dokonce jsme měli obavu, zda to nebude moc rušit naše hraní na Žofíně. Jak se ukázalo, hudba slyšet nebyla, ale dunění basů ano. Ještě, že to nebylo tak hlasité, jak jsme se obávali.
Odpoledne se Nymburkem prohnal prudký déšť, který vyhnal diváky pod koruny stromů, ale ani ty je neochránily. Naštěstí pro ně déšť netrval dlouho a sluníčko se opět vrátilo na oblohu, takže už nic nebránilo hladkému průběhu akcí.
Ale zpět k našemu hraní :
Na Žofíně jsme již v minulosti hráli, ale nikdy před tak početným publikem. Trošičku si můžeme myslet,
že to je i naší zásluhou, ale největší vliv má nový nájemce Žofína. Je velice šikovný a vstřícný. Našel si ochotný a rychlý personál a začal opět vařit. Tím vytvořil pro příchozí výrazně lepší podmínky než jeho předchůdci. Kladně se to projevilo v návštěvnosti. Vedle vnitřních prostor, které v současném pěkném počasí jsou prázdné,
jsou k disposici dvě venkovní posezení. Jedna pod přístřeškem, kde hrajeme a druhá na volném prostranstí, které je především království štamtastů.
Před začátkem našeho hraní byl ta druhá část téměř plná a ta pod střechou poloprázdná. Bylo to i tím, že personál ty, kteří přišli především za občerstvením, nasměroval "pod širé nebe", aby vytvořil prostor pro naše příznivce. A dobře udělal, protože se i prostor pod střechou postupně s přibývajícm časem zaplňoval tak, že museli ze sálu přinést další stoly a židle.
Co se týče vlastních Zpívánek : stále nám cbybí housličky Blanky Plačkové, takže větší prostor
k sólům dostávala Iva Misařová s mandolinou, Petr Kabeš s banjem a Jirka Steklý s flétničkou. Doufejme, že se nám Blanka v krátké době vrátí. Housličky se jen tak snadno nenahradí. Na baskytaru zaskočil za kádrového
Romana Lundu Luboš Miřadský. Basista, na kterého je nejen v muzice spoleh. Ze zpěvaček ještě chyběla Růženka Masopustová, ale příchodem Milky Jelínkové naše Kamélie (Marušky Málkové a Steklé) dostaly posilu. Jinak "posez" stabilní - vedle již jmenovaných ještě dvě kytary v rukou Michala Hrbáčka a Fandy Nováka. Hostující muzikanti tentokráte chyběli.
Muzikantsky byl průběh večera standardní - nejdříve písničky podle připraveného programu a s postupem večera přicházely spíše písničky na přání. Trochu byly částečné obavy z toho, zda zastupující basák zvládne nově připravené nástupy, ale ty byly v pohodě vyřešeny. Luboš je velký pohodář i muzikant. Škoda, že je tak časově zaneprázdněn.
K pousmání bylo, že se přihodily, a to shodou událostí naší "šéfové" Ivě Misařové, v krátké době hned tři problémy.
Dvakrát ji praskla struna na mandolíně. Po prvé rezolutně ukončila "Proměny", které se právě hrály,
abychom je po přestavce, kterou využila k natažení nové struny, zahráli znovu od začátku. Po druhé si jen postěžovala na kvalitu strun, ale hrála bez praské struny až následující přestávky. To však ještě nebylo všechno. Aby oživila barvu skupiny ještě dalším nástrojem, tak některá sóla hraje na malé varhánky, kde píšťaly jsou oživovány dechem prostřednictvím umělohmotné hadičky. Ve stísněných podmínkách to však není jednoduché, protože si v krátkém čase musí jednak varhánky vložit na klín, aby mohla jednou rukou ovládat klávesnici a druho rukou musí uchopit hadičku, vložit do ústa a vdechnout "život". Aby těchh trablů neměla málo, tak se jí "chobot" vysmekl a první část jsme za ní museli odzpívat. A co je na tom k zasmání? Především na trhání strun je ve Zpívánkách především její manžel Michal Hrbáček a za druhé, že se trable přihodily v průběhu relativně krátké doby.
Krátce k nadpisu popisu večera : Zdá se, že řada návštevníků restaurace byla na našem minulém hraní a dobře si pamatovala "křepčení" na parketu. Proto se parket poměrně rychle zaplnil tančícími, takže i "Čára" měl poměrně málo času,
aby kralovali se svojí tanečnící sami po prostoru. To se mu povedlo jen na začátku, ale záhy přicházely nové a nové páry, takže bylo na parketu dost živo.
Závěr večera byl ve znamení Fandy Nováka. Ještě v průběhu jedné rytmické písničky, která "vytáhla" lidi na taneční parket, odešel z hudební formace a s kytarou vešel mezi tanečníky. Trochu prolomil kolena a postupně se začal proměňovat v typického rockera. Pohupoval se v bocích a zdůrazňoval tempo tance. Měl velký aplaus. V zápětí byl vyzván, aby se stal předzpěvákem v jeho velkém songu "SvařáK". I když se v jiných případech nechává až prosit, aby ho zazpíval, tentokrát nasadil bez zaváháni. Odpovídala mu celá hospoda.
Když už byla společnost tak "rozjetá", tak toho hned využila Iva a zavelela "Šenkýřka". Muzikanty nechala, aby to odehráli bez ní, uchopila tamburínu a vnořila se do tanečního reje. Samozřejmě, že se hned našlo několik jedinců, kteří tancovali na židlích či dokonce i na stolech.
To už dávno "odbila" nejen desátá, ale i jedenáctá večerní. Vedlejší venkovní prostor se už dávno vyprázdnil, ale pod přístřeškem bylo živo. Bůhví, kdy bychom končili, kdyby nezasáhla "vyšší moc". Najednou vypadla elektřina v celém objektu a rázem se vše ponořilo do tmy. No, skoro, protože na stolech mutikantů zářila tykadélka drobných svítidel a
obrazovky tabletů. Chvilku jsme se domívali, že to udělal personál, a tím dal signál ukončení večera, ale ukázalo se, že je to závažnější problém a trvalo to notnou dobu, než se našlo řešení.
Byla to příležitost, abychom skutečně skončili. Ani jsme tentokrát nezahráli obligátní "Sbohem lásko".
Jsme přesvědčení, že to byl další z podařených večerů a doufáme, že tomu bude tak i v budoucnosti. Nebylo to však úplně ideální, jak by to podle popisu mohlo vypadat. Tím, že jsme hodně lidí "zatáhli" do dění na parketu i mimo něj, tak se razantně zvýšila hlučnost. Bylo to až na úkor kvality naší muziky, protože jsme se občas ani neslyšeli. Budeme se muset zamyslet, jak to řešit. Chceme však zůstat akustickou skupinou. Zvukovou techniku přenecháme jiným hudebních formacím.
Připomínáme, že další hraní je tentokrát v neděli 18.8.2019 se začátkem již od 18:00 hodin. Doufáme, že si přijdete opět s námi zazpívat, zatančit si nebo alespoň poslechnout muziku. Spolu s pozváním zároveň chceme požádat o větší klid při naší hudební produkci. Děkujeme předem.
Těm, kteří tam byly pro připomenutí a ostatním jako ilustrace povídání pár fotek jak to tam vypadalo.