ZPÍVÁNKY V SEMAFORU - 11.5.2019
Od "Zpívánkové šlápoty" uběhl přesně týden. Pro své příznivce jsme připravili večer tentokrát v
již dobře známém prostředí restaurace "Semafor". Většina Nymburáků si dobře pamatuje kdysi nechvalně známou "knajpu", kam běžný člověk ani nevkročil. Po změně provozovatele však došlo k radikálním změnám k lepšímu. Přispěl k tomu i zákaz kouření. A když se k tomu přidá velice příjemný a čilý personál, tak je to úplně něco jiného.
Předpověď počasí se vyplnila. Výrazně se ochladilo a k večeru začalo pršet. A to docela dost. Pro většinu z nás to znamenalo řešit, jak tomu čelit. Někteří zvolili deštník, další si navlékli pláštěnku či bundu, nebo přijeli autem, a někteří to neřešili a zůstali doma.
Vedle deště přibyl tento večer ještě jeden konkurent - v Bratislavě probíhá mistrovství světa
v hokeji, a tak možná pár jedinců zůstalo doma u televize. Naši totiž zrovna hráli zápas s Nory. V návštěvě se to skutečně odrazilo. Po několika písničkách dokonce naše šéfka spočítala, že je momentálně v sále méně příznivců než muzikantů.
Zpívánky byly téměř kompletní, protože dojel i Pavel Novák z Plzně a výrazně posílil nejen hudební, ale především mužskou pěveckou sekci. Ze základu chyběl jen další z Nováků, a to Láda a jeho harmoničky. Změna byla v rytmické sekci, kde sídlila rodina Rycheckých, kteří jsou jinak stabilními členy skupiny Vrzavá Suzy. Na baskytaře to byl Radek a na bubínku jeho dcera Terezka.
Ta změna přinesla do Zpívánek trochu jiný zvuk a chvilku trvalo, než si to sedlo. Potom již nabral večer normální průběh -
nejdříve dlouhé série předem vybraných písniček s přestávkami a ve druhé polovině večera písničky na přání.
Terezka Rychecká si nejen zabubnovala, ale měla hlavní pěvecký part v písničce "Desatero". Má velice příjemný hlas a je vidět proti začátkům velký pokrok. Po zásluze sklidila velký aplaus.
S ohledem na "zaskakujícího" basáka se nehrály nové písničky. U jednoduchých melodií to není problém, ale právě ty poslední mají docela složité aranžmá a bez zkoušek by to asi nedopadlo dobře. Takže až příště ...
Jak postupoval večer, měnil se i poměr členů Zpívánek ke zpívajícímu publiku. Dorazili synové Ivy a přítelkyně jednoho z nich a naši staronoví přátelé z Liberce. Sálek se docela slušně zaplnil, i když tentokrát plno nebylo. Citelně chyběla již stálá skupinka "děvčat", která nejenže posilují svým zpěvem, ale i rády tancují (i když tentokrát chyběl největší z tanečníků - i vzrůstem - Mirek). Také jsme očekávali, zda Aleš Misař, který píše i poezii, něco nezarecituje ze své tvorby, ale nestalo se tak.
V předsálí, kde je výčep, je i několik stolů. Byly plně obsazené návštěvníky, kteří "viseli očima"
na obrazovce televizoru a sledovali hokejový zápas s Nory. Příjemným zjištěním bylo, že jsme si vzájemně nevadili. A to zůstaly otevřené spojovací dveře mezi lokálem a sálkem! My měli informace o průběhu a výsledku hokeje a oni měli sledování hokeje podbarvené naší muzikou.
Překvapením večera bylo občerstvení v podobě obložených topinek, které se objevilo na stolech. Jako chuťovka k pivku to bylo výborné. Nejdříve jsme si mysleli, že to je "pozornost podniku", ale ukázalo se, že je objednal již zmiňovaný pár z Liberce, Jarča a Jarda. Můžete je vidět na vloženém obrázku jako tanečníky spolu s naší šéfkou Ivou. Nám nezbývá, než jim ještě jednou touto cestou poděkovat.
Přes opakované výzvy Ivy poměrně dlouho trvalo, než se objevili na parketu tanečníci. Nejdříve to byla solo tanečnice, ale při sérii rytmických písniček se parket přece jen zaplnil. Je třeba přiznat, že převahu měly opět ženy.
Mužských v sále sice bylo dost, ale do tance se jim moc nechtělo. Opětovně to musel zachraňovat Fanda Novák, který na čas odložil i kytaru (s ní by se mu špatně tancovalo).
Fanda se však ke kytaře ještě vrátil, protože na všeobecnou žádost musel dát svůj oblíbený "Svařák". Musíme přiznat, že si už neumíme nikoho jiného na jeho místě představit. Však také měl mohutnou oporu v mnohohlasném sboru, který opakoval jeho texty.
Už se blížila jedenáctá hodina, ale Iva byla tentokrát "rozjetá", takže to chvilku vypadalo, že by snad hrála sama po odchodu zbývajících muzikantů. A to tím spíše, že se ozývaly další a další návrhy na písničky na přání. Nakonec se přece jenom rozhodla pro závěrečnou "Sbohem lásko" a vyhlásila rozchod.
Hustý déšť, který nás navečer doprovázel na cestě do Semaforu ustal a jen mírně poprchávalo. Ti, co bydlí poblíž snad ani nemuseli roztahovat deštníky ...
Pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, jak to tam vypadalo. Kvalitu snímků, které byly pořízeny ještě za denního světla v některých případech ovlivnily špatné světelné podmínky, ale pro ilustraci povídání to jistě stačí.