HRANÍ V RESTAURACI "U VODÁRNY" - 9.2.2019

Naposledy jsem hráli "U Vodárny" na Silvestra. Ten večer se mimořádně povedl a docela stojí za to si ho připomenout pohledem do archivu. Jak se lidé dovedli "převtělit" do období první republiky bylo úžasné. Je příjemné zjištění, že naši příznivci patří mezi ty, kteří nesedí jen doma před "bednou" a chtějí se aktivně bavit.

Trvalo to tedy více než měsíc, než jsme se do "Vodárny" vrátili. Co se stalo mezi tím: hráli jsme ve spřátelené restauraci "Semafor" a pokud se týče restaurace "U Vodárny", tak toho času využili k vymalování a částečné úpravě interiéru. Však si toho jistě každý, kdo přišel, všiml. V koutě mezi krbem a okny vznikl kavárenský koutek s měkkým posezem. Takže toho můžete v budoucnu využít a "pokecat" si zde se svými známými a přáteli při doušku dobré kávy či jiného "moku". V řadě u oken, které hledí na vodní příkop ubyl jeden dlouhý stůl, takže tam u baru vznikl docela slušný prostor na tanečky.

K vlastnímu hraní - sestava Zpívánek byla tentokrát posílena o řadu hostů, kteří pomohli "zalátat díry" způsobené absencí kmenových hráčů. Konkrétně Blanku Plačkovou a její housličky nahradil Roman Stehlík, Láďu Nováka a jeho harmoničky Vlasta Dymáček a do rohu s baskytarou zasedl po delší době Tomáš Krekule. Ze základu ještě chyběl Pavel Novák, ale to nebyl tak velký problém, protože kytary tam měli v rukách Michal Hrbáček, Fanda Novák a Jirka Steklý. Celému týmu vládla Iva Misařová s mandolinou. Pěvecky to držely Marušky Málková a Steklá a Růženka Masopustová.

Již od začátku hraní byl sálek docela slušně zaplněn, ale proti předchozím hraním to bylo trochu slabší. V průběhu večera sice ještě docházeli další lidé, ale řada "skalních" chyběla. Vedle jiného programu se tady asi promítla i menší epidemie nachlazení, která v současné době řádí. V tom případě jim přejeme brzké uzdravení a rádi je uvítáme mezi námi na dalších hraních.

Průběh večera byl dílem předznamenán přítomností Vlastíka Dymáčka a jeho sbírkou harmoniček. Vlasta je totiž především basák a výborný. Tentokrát využil příležitosti, že na base byl Tomáš Krekule a připavil pro Zpívánky soubor písniček, kde hraje velkou roli harmonika. Však také dostal dostatek prostoru. Jednak pro samostatná sóla, ale také v nástupech a mezihrách, kde hrál s houslemi či flétničkou. Bylo příjemným poznáním, jak to krásně sedělo. A to ani neměl šanci si hru se Zpívánkami vyzkoušet. To by asi byl ještě vyšší "level". To bylo patrné z nástupu k písničce "Jižní vlak", kdy nasadil takovým způsobem, že člověk měl hned dojem, že ho ten vlak snad i přejede.

Tanečky tentokrát nebyly, a to přesto, že k tanci návštěvníky Iva Misařová opakovaně vyzývala. Zkrátka "nebyli lidi" a těm několika tanečníkům, kteří tam byli, se moc do toho nechtělo. Tak snad příště.

Do podvědomí lidí se již dostala skutečnost, že tu dobře a za slušný peníz vaří. Však si většina z dnešních návštěvníků dala něco dobrého "na zub".

Zpět k hraní. Po desáté se již hrály písničky především na přání, takže zazněly především písničky hodně známé. Jejich řadu narušila úplná novinka v našem repertoáru - "Šťastná ústa". Je to pěkná melodická a rytmická písnička, která se rychle "chytla" na zkoušce a výborně zazněla i tady. Připravujeme další, takže se můžete těšit i na další premiéry.

Fotek je tentokrát skutečně málo. Zkrátka a dobře, hrát a zpívat a přitom dělat fotky moc dobře dohromady nejde. Přesto pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, tam několik obrázku v textu i na internetu najedete.

Zpět na stránku Realizované akce.