SILVESTR 2018

Akce proběhla v prostorách restaurace "U Vodárny" v Nymburce v duchu 1.republiky. No, alespoň co se týká oblečení, protože z muziky se tam hrála snad jen trampská písnička "Marta", která si první republiku pamatovala. Jinak šlo o podstatně mladší muziku.

Téma pro oblečení Zpívánky vyhlásily dlouho předem, a tak se předpokládalo, že lidé "vyhrabou" ze šatníků a jiným míst dobové oblečení. Očekávání však bylo výrazně překonané, protože již první příchozí vyvolávali nadšení z jejich proměny. Fanda Novák, který je známý hračička a příznivce všech možných oslav to dovedl téměř k dokonalosti. Nejen, že se dobově oblékl, ale svůj obličej vyzdobil bradkou a krouceným knírkem, takže vypadal jako lesní adjunkt. Jirka Čenda přišel v obleku, který se skládal se saka a kalhot, kterým se říká pumpky a na hlavě placatou čepice. Vše vyrobeno z kostkované látky. K dokonalosti to ještě dovedl starým odznáčkem a trikolórou v národních barvách. A třeba Olinka a Jindra problém dobového oblečení vyřešili jednoduše. Navšívili v Kolíně půjčovnu kostýmů a přišli v dokonalém oblečení, kde sice Jindra byl téměř perfektní - a to včetně doplňků -, ale obdiv sklidila především Olinka, která se jakoby se vyloupla z třicátých let.

I když jsou někteří jmenováni, nebylo by fér opomenout ostatní. Až na vyjímky se každý snažil přizpůsobit té předválečné době. Někomu se to jen podařilo více, někomu méně. Všichni však dostávají uznání. Minimálně za tu snahu. Konečně, můžete se o tom přesvědčit na přiložených fotkách.

Hosty přivítal připravený prostor restaurace. Stoly byly uspořádány do velkého čtverce uspořádaného po obvodu místnosti s tím, že prostředek prostoru byl připravený pro taneční kreace. Každý příchozí měl své místo označené jmenovkou. Stoly byly vkusně ozdobené a už na něm byly sladkosti a různé pochoutky, takže hlad nehrozil, i když večeře byla avizována až na půl devátou.

Restaurace se rychle plnila hosty, takže už na začátku bylo plno.

S muzikantským obsazením to byl trochu problém, protože normální obsazení narušily nemoce a avizovaný předčasný odchod Petra Kabeše, který měl ještě další povinnosti. Nepřítomnost housliček Blanky Plačkové byla částečně vyřešena tím, že Petr sebou přivezl z Lysé výborného houslistu Pavla Hercika. Kytarovou sekci posílila nerozlučná dvojice Vendulka Šaldová a Vlastík Černý. Bohužel omluvil se i Láďa Novák, takže chyběl nejen on, ale i jeho harmoničky. Další změna ještě byla na base, respektive basové kytaře, kde nám vypomáhal Honza Osička z Milovic.

Všechna čest Ivě Misařové a jejím pomocníkům. Připravili program téměř dokonale. Vedle krbu dokonce visel podrobný časový harmonogram, kde byl vyhrazen čas pro Zpívánky, tanec při reprodukované muzice a vše ostatní.

Po vzájemném obdivování módních kreací, ve kterém sice hrály prim dámy, ale ani pánové nezůstávali příliš pozadu, došlo ke zklidnění. Iva přivítala všechny příchozí a začalo se s muzicírováním.

Začalo se - jak jinak - než písničkou "Co nevidět se sejdem", ale další pořadí bylo trochu upraveno. Iva totiž přizpůsobila program tak, aby měl Petr Kabeš větší prostor pro svoje bandžo a zpěv, protože spolu s Pavlem odjíželi domů dříve. Další úpravy vyplynuly ze snahy, aby se hrály především písničky vhodné pro tanec. Aby nebyly zbytečné prodlevy, tak byl na stolech dostatek seznamů s výčtem a sledem písniček. Mezi lidmi je již dost zpěvníků a pro ty nové byly k disposici ještě další, které byly rychle rozebrány lidmi, kteří na nás běžně nechodí.

Písnička šla za písničkou. Přítomnost Honzy Osičky byla patrná hned z více důvodů. Hlavní je ten, že Honza je zapřísáhlý obhájce bluegrassu, takže písničky musí mít rychlé tempo. Dal muzikantům a hlavně tanečníkům "zabrat". Trochu jsme ho museli "krotit", ale on moc se nedá.

Taneční parket byl poměrně dlouho prázdný, ale jakmile se objevili první tanečníci, tak se k nim další rychle přidali. Hlavní nápor byl vždy při reprodukované muzice, protože se do tance mohli zapojit i muzikanti, ale i při živé muzice se lidé osmělili a parket byl prakticky stále plný. Bylo až překvapující, jak se i lidé již trochu v letech dovedou rozpohybovat a předvádět pěkné taneční kreace. V tom smyslu samozřejmě vedla skupina velkých prátel tance vedená Fandou Novákem, která předvedla i country tanečky.

V půl deváte se podávala večeře. Dva plátky masa (krůtí a vepřový) s pikantní omáčkou, oblohou a hranolky. Porce téměř k "nepřeplavání". Vlastně jak pro koho. Vyskytly se případy, kdy si někteří ještě dávali něco navíc. Pochvala kuchyni, bylo to výborné. Ostatně, v té restauraci se vaří stále dobře. To mohl poznat každý, kdo si tam něco objednal.

Jednu přestávku vtipně využil Jirka Čenovský, který vydražil CD Zpívánek za slušných 260 Kč. Těch dražeb nakonec bylo více a jako poslední bylo draženo utržené ramínko z prádla Ivy Misařové. Dlouho žádný zájem, aby ho nakonec odkoupil její manžel Michal Hrbáček. Asi by měl jinak doma problém ...

Do programu večera přispěl i sám pan šéf restaurace, který připravil tombolu se skutečně hodnotnými cenami. První byl voucher na pobyt v hotelu "obložný" ještě dalšími věcmi. Však byl o losy velký zájem. Losování proběhlo o dvou přestávkách. I když bylo losování veřejné, pikantní bylo, že všechny hlavní ceny vyhráli muzikanti nebo jejich rodinní příslušníci. Třetí cenu spojenou s kartonem piva Heineken i stylovými skleničkami vyhrál Láda Hrubeš, druhou potom Michal Hrbáček. To byl soudek piva a velká láhev francouzského šampaňského. A první? Ta se stala "kořistí" rodiny Revajů, která přišla chvíli před losováním. Maminka dělá manažerku spřátelené Vrzavé Susy, dcera Kristýnka tam zpívá a otec občas hraje se Zpívánkami na cajún.

Hezké bylo spojení večera s oslavou dvacetin krásné dcery Láďi Hrubeše. Doufejme, že si tu oslavu bude dlouho pamatovat. Tolik lidí na oslavě hned tak mít asi nebude. I když jeden neví ...

Krátce před půlnocí skončily Zpívánky hraní a k mikrofonu postupně přišli Jirka Steklý, který byl Zpívánkami pověřen jako nejstarší člen k tomu, aby pronesl pár slov na závěr roku. Potom převzala štafetu ve formě mikrofonu Iva Misařová a nakonec její syn, který přednesl hezkou zdravici ve formě básně. Potom ještě chvilička a začalo odpočítávání posledních vteřin roku 2018. Za rachotu rachejtlí, které osvětlovaly oblohu, začali přecházet účastníci večera se skleničkou šampaňského od jednoho ke druhému, aby si popřáli vše nejlepší.

Potom ještě krátké vyběhnutí do chladné noci podívat se na gejzíry vybuchujících dělobuchů nad střechami okolních domů. Následně již mělo podle připraveného programu "vypuknout" disco, ale lidé si ještě vyžádali živou muziku. Takže ještě několik písniček. Snad se to dá chápat i jako počinek do dalších hraní v roce 2019.

Živé hraní skončilo před jednou ranní. Nastalo velké loučení, protože hodně lidí odcházelo, ale v restauraci se zřejmě ještě pokračovalo.

Venku začalo drobně mrholit, takže to vedlo k rychlejšímu kroku či u některých přitlačením do pedálů jejich kol. Na ulicích procházely skupiny lidí a občas bouchla nějaká ta petarda. Ještě dlouho po jedné hodině se ozývaly rány a obloha byla osvětlována různými barvami ohňostrojů. Rok 2019 je tady.

Zpívánky přejí všem svým příznivcům, ale i všem ostatním, především pevné zdraví, pohodu a trochu toho "pokakanýho štěstíčka".

S ohledem na slavnostní údálost i v očekávání mimořádných událostí se tentokrát fotilo jako o závod. Pro připomenutí účastníkům a ostatním by tedy mělo být dostatek, obrazové dokumentace. Snad každý by se tam měl najít. Fotky již poslal Láďa Hrubeš a jsou vloženy na přehled fotek.

Zpět na stránku Realizované akce.