"OTESANÉ" ZPÍVÁNKY NA RŮŽKU - 10.11.2018
Úvodem se Zpívánky omlouvají všem příznivcům, kteří přišli a nezískali místo v sále, takže museli odejít.
Ten stav jsme nemohli ovlivnit. Slibujeme, že se vynasnažíme, aby k tomu už nikdy nedošlo.
Vůbec tento večer byl poznamenán hned několika negativními faktory. Hlavním byla neúčast vedoucí Zpívánek Ivy Misařové, kterou zdolalo nachlazení a musela zůstat doma v posteli. Jednalo se zejména o nástupy, kde má Iva téměř nezastupitelnou roli a sóla, které má ve většině písniček. Někdo vedení Zpívánek za ni musel převzít. Iva rozhodla, že to bude Jirka Steklý, kterému to oznámila před vystoupením mailem. Aby to neměl lehké, tak se ke všemu přidala neúčast dvou dalších stavebních kamenů Zpívánek - nemohl přijet banjista Petr Kabeš, kterého "zavály" povinnosti do severních Čech a nepřišel také Láďa Novák se svými harmoničkami. Tedy nezáviděníhodná situace.
Naštěstí z Plzně dojel Pavel Novák, který je velkou posilou nejen jako kytarista, ale zejména jako zpěvák. Když se k tomu přidají další kytaristé Michal Hrbáček, Fanda Novák a Jirka Steklý, houslistka Blanka Plačková
a zejména baskytarista Jarda Ticháček a zpěvačky Marušky, tak byla docela slušná parta na to, aby večerní Zpívánky zvládla.
Problémem nebyli jenom chybějící muzikanti, ale i situace v sálku restaurace "Na Růžku". Citelně tam totiž chyběl majitel restaurace a byla tam jenom obsluha, která vůbec neřešila, že tam příjdou desítky příznivců Zpívánek. Většina stolu byla již před šestou večerní obsazena "štamgasty" a další stoly byly rezervovány. Pro nás zbyly jen dva stoly a někde občas volná židle. Přitom přicházeli další a další lidé na Zpívánky. Včetně dvou dalších kytaristů Vendulky Šaldové a Vlastíka Černého. Situace byla téměř dramatická. Dokonce byli vysláni poslanci, aby zjistili, zda by se nedalo hrát v "Semaforu". Po negativní zprávě bylo rozhodnuto: hrát se bude "Na Růžku" a zkusíme, zda plný sál zvládneme.
Ještě reorganizace posazení hráčů s cílem dosažení osvědčeného "elka". Tedy usazení do rohu,
kde je baskytara, jako rytmické jádro muziky a další hráči na křídlech. Krátce po odehrání několika písniček přešly ještě zpěvačky z křídla do centra k baskytaře a za daných podmínek to už nemohlo být lepší. Jarda Ticháček byl krásně slyšet a držel rytmickou linku a zpěvačky "táhly" melodii.
Před zahájením muzicírování krátká porada, kde Jirka Steklý vysvětlil svoji jednoduchou strategii, jak vyřešit neúčast Ivy. Ta spočíval v radikálním zjednodušení nástupů, vyloučení písniček, které jsou založeny na sólech Ivy Misařivé a u některých písniček prostě sóla nehrát nebo se předem dohodnout, kdo a kde si sólo zahraje. Takhle se to jednoduše napíše, ale sami jsme byli zvědaví, jak to dopadne.
Začalo se tradičním "Co nevidět se sejdem" a poté se jen obracely listy v našem zpěvníku stránka po stránce.
Naše obava, že v sále bude hlučno se potvrdila. Většina tam totiž nepřišla na Zpívánky,
ale posedět, dát si svatomartinskou husu a pobavit se mezi sebou. Nejhorší bylo, když lidé, kteří na Zpívánky přišli, museli odejít, protože tam zůstalo místo pro čtyři lidi.To byla naše opora. Prakticky jsme hráli a zpívali pro naši část sálku.
V průběhu večera se naštěstí situace výrazně změnila. Přišpěly k tomu dvě skutečnosti. Jednak řada "štamgastů" odešla, asi aby večer dovršila sledováním televize, takže ti, kteří přišli později, si měli kam sednout. A ze zbývajících jsem získali aktivní účastníky tím, že jsme začali hrát především hodně "profláknuté" písnička typu "Červená řeka", "Jesse James" .. A když jsme k tomu začali hrát písničky na přání, tak už to bylo o něčem jiném. Pavel Novák rozezpíval celou hospodu "Kocábkou", Blanka Plačková si s chutí zahrála ve "Zlatých střevíčkách", a tak to šlo až do konce.
Lidé si vynutili i opakování písniček, které se už v průběhu večera hrály,
ale zahráli jsme je, protože už to bylo o něčem jiném. Zpívala většina lidí a zbývající muziku poslouchali. Byl to příjemný pocit.
Přeci jenom jsme si spravili náladu. Původně jsme si říkali, že tentokrát budeme končit jakmile "padne" desátá, ale nakonec jsme končili těsně před jedenáctou naší tradiční "Sbohem lásko", a to už jsme museli odmítat další a další návrhy na písničky na přání.
Je na místě konstatovat, že naše "šéfová" chyběla, ale nakonec jsme to zvládli. Občas se sice vloudila nějaká chybička. Zejména v nástupech, ale nakonec jsme se dohodli, že to docela šlo. Vždyť to bylo bez jakékoliv zkoušky. Hned pěkně "na ostro". Ostatně, tak to hodnotili na místě i ti naši příznivci, kteří se do sálku dostali a vydrželi s námi až do konce. Díky za jejich pomoc.
Fotek je tentokráte opravdu málo. Při těch zmatcích s organizací a vedením Zpívánek prostě na focení nebyl čas. Takže pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, jak to tam vypadalo.