MIMOŘÁDNĚ POVEDENÉ ZPÍVÁNKY - 13.10.2018 SEMAFOR

V restauraci U Vodárny měli pro tento týden jinou akci, a tak jsme se museli poohlédnout po "jiné štaci". No, ani se nedá říci, že bychom s tím měli problém. Hned padl návrh, aby se Zpívánky konaly opět v restauraci Semafor, kde se nám to také líbí. Tamnější prostory s tou "špeluňkou", která tam před lety byla, nemá již nic společného. Vyhovuje nám to tam jak prostorově, tak i akusticky. Bylo jen otázkou, zda tam budou mít volno. Nájemci totiž opakovaně projevili o nás zájem.

Volno měli, a tak byla akce vyvěšena nejen na našich webovkách, ale i formou plakátku přímo v restauraci.

Už na čtvrteční zkoušce se vyjasnilo, kdo ze Zpívánek přijde. Omluvil se jen Petr Kabeš, který měl nějakou výjezdní akci, ale ohlásil se Pavel Novák z Plně a telefonicky přislíbil účast i další z Nováků, Láďa.

Krátce před půl sedmou, tedy před ohlášenou dobou začátku, tam všichni ostatní muzikanti i zpěvačky byli. Tedy - Iva Misařová s mandolinou, s kytarami Michal Hrbáček, Novákové Fanda a Pavel, Jirka Steklý s flétničkou, Láďa se svými harmoničkami a různými chřestítky a kovovými lžíčkami, Blanche Plačková s housličkami a vše tvrdil na baskytaru náš nový basista Jarda Ticháček. Svým hlasem vévodily Marušky Málková a Steklá a Růženka Masopustová.

Konečně se nám podařilo "vyladit" posazení konkrétních hudebních nástrojů i zpěvaček a sice uspořádáním "do rohu". Na obou křídlech kytary a v centru ostatní v čele s baskytarou. Došlo tím k vyvážení zvuku Zpívánek a lepší vnitřní komunikaci. Možná, že se to časem ještě trochu upraví, ale zřejmě se bude jednat o malé změny vyvolané spíše absencí některého z muzikantů, či s ohledem na nové prostory. Výborné je, že už víme, co nám a muzice svědčí.

Kdo nezná restauraci Semafor, tak vězte, že se skládá ze dvou místností. První je výčep s nálevním pultem a několika stolky pro "štamgasty" a za lítačkami potom poměrně velký prostor jídelny. Zpívánky obsadily zadní část. Ve zbývajícím prostoru je stolové uspořádání a je tam i menší volná plocha, kde se dá i tančit.

Milým přakvapením bylo, že se prostory jídelny rychle zaplnily našimi příznivci. Skutečně je možné konstatovat, že všechny stoly byly obsazené a jestli zůstalo několik židlí volných, tak jich bylo jenom pár.

Bez dlouhého otálení se začalo muzicírovat. Jako tradičně nejdříve desítkové série předem připravených písniček, ale k závěru především písničky na přání. Zazněly i novější písničky a první reprízu měla i písnička "Dej mi tón" od Žalmana. Měla dobrý ohlas a zřejmě pevně "zakotví" v našem repertoáru.

Potvrdilo se jako správné rozhodnutí to, že uvnitř uskupení muzikantů seděl Láďa Novák s harmoničkami. Měl tak bezprostření kontakt na sólující nástroje. Ať to byly housličky, mandolina či flétna. A bylo potěšení poslouchat souznění těch dvou nástrojů. Ať to byl "Divokej horskej tymián", "Dej Bože můj" či další písničky. Láďa zkrátka "umí".

V dobrém světle se ukázal i náš nový basák, který dostal pochvalu i od Vlastíka Dymáčka, který se na nás přišel podívat a s námi na baskytaru také hrával. Nakonec se dal přesvědčit a na dvě skladby Jardu zastoupil.

Průběh večera byl zpestřen krátkou zkušební vložkou country tanců pod vedením Lídy Havlíčkové. Mají totiž vystupovat s Vrzavou Suzy v restauraci Na Ostrově. I když to měla být jenom zkouška, bylo vidět, že country mají dobře nacvičené a bylo radost se na ně dívat. Začali tancovat na hudbu z magnetofonu, ale v průběhu se přidávali i někteří muzikanti Zpívanek se svými nástroji.

S narůstajícím časem se zvyšovala i nálada v sále. Vedle muziky k tomu přispělo i "pár panáčků", kterých bylo tentokráte podstatně více než tomu bývá jindy. Na místě je však třeba říci, že to ani v jediném případě nemělo špatné konce. Žádné zvyšování hlasů, kontraverze či dokonce náznaky násilí. Zkrátka pohoda. Počtu tančících párů už pomalu nestačil vyhrazený prostor.

Situace využila Iva a prakticky téměř donutila Fandu Nováka, aby zazpíval "Svařák". V průběhu několika vteřin se zaplnil prostor před muzikanty tančícími, kteří předváděli řadu kreací. Vévodila jim samozřejmě se svým temperamentem Iva, která pro tento moment odložila mandolinu a vzala do ruky tamburínu.

Jedna z tanečnic byla z Myjavy a požádala o nějakou slovenskou písničku. S tím to však bylo horší. Zahráli jsme jí "To ta Helpa" a vzápětí "Gorale". Bylo až z podivem, jaký má paní Jana rytmus v těle a s Růženkou jim to "seklo".

Při odchodu domů nás potěšila i pochvala "štamgastů", kteří si pochvalovali muziku s tím, že na příští hraní opět přijdou a přivedou i další posluchače.

Už v nadpisu je to avizováno a na závěr je to vhodné opakovat - byl to mimořádně vydařený večer. Jak muzikanti, tak ostatní přítomní odcházeli domů v dobré náladě.

To nás těší, protože to je naším cílem.

Pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, jak to tam vypadalo.

Zpět na stránku Realizované akce.