HRANÍ U VODÁRNY - 3.8.2018
Již třetí týden panují nejen v Česku tropické teploty. Poslední dny pravidelně nad 30 stupňů.
Před vedrem se není kam schovat. Už i cihlové domy - natož paneláky - nasákly teplo do stěn a je tam k nevydržní. Horko je hluboko do noci a teprve po desáté večerní se to trochu zlepší. Obchody mají vyprodáné ventilátory a firmy montují klimatizace "o závod". Ještě že v okolí Nymburka jsou vodní plochy, které jsou relativně čisté a dá se v nich koupat. Však také jejich břehy jsou obležené.
Sešli jsme se po čtrnácti dnech opět v restauraci "U Vodárny". S ohledem na vedro, které bylo uvnitř restaurace jsme se rozložili na venkovní terase. Tam bylo přece jenom trochu přijatelněji. Okolní stromy vrhají stín a občas fouknul nějaký větříček.
I když už hrajeme především akusticky, tak se kabelů nezbavíme. Muziku nám totiž tvrdí baskytara, a ta "šťávu" přece jenom potřebuje. Protože je na terase bídné osvětlení, tak jsme se museli připravit i na to, abychom viděli na zpěvníky. Chvilku to trvalo, a to tím spíše,
že jsme na tuto alternativu nebyli připravení a tak něteří museli dojet domů pro světla a další kabely.
Když už byla řeč o baskytaře, tak je na místě říci, že tentokrát nám vypomohl Luboš Miřatský a jako obvykle byl oporou k dodržení rytmu našich písniček. Melodickou linku držela především "Blanche" Plačková s housličkami a Iva Misařová s mandolinou a občas i Jirka Steklý s flétničkou. Ten poslední hrál především na kytaru. Na kytaru ještě hráli Michal Hrbáček a Fanda Novák. Bohužel chyběli Petr Kabeš s banjem, Láďa Novák s harmoničkami a již předem ohlásil svoji neúčast další Novák, tentokrát Pavel, který chyběl především jako zpěvák.
S tím zpěvem je to u nás složitější. Zpěváci jsou ve Zpívánkách slabinou a tak hodně písniček je transponováno do tónin, které jsou spíše pro ženské hlasy a také spoléháme na naše příznivce, které vytvářejí mohutnou hlasovou podporu. Však jsme jim za to vděčni a snažíme si je hýčkat.
Bez zbytečných prodlev a po úvodním slovu, ve kterém Iva Misařová přivítala
nejen naše stabilní návštěvníky, ale i nové tváře, šla písnička za písničkou.
Sluníčko konečně zašlo za obzor a sice pomalu, ale přece jen se začalo ochlazovat. Šero a následující tma vedla k tomu, že muzikanti rozsvítli lampičky, lampy .. Sice na texty viděli, ale mělo to nepříjemný průvodní jev - světlo začalo lákat létající hmyz, který byl dost nepříjemný. Snažil se dostat všude. Lákal ho i obsah sklenic, které stály po stolech .. Nedalo se s tím nic dělat.
Vedro zřejmě bylo i příčinou toho, že u mohutných stolů na terase nebyla obsazena všechny místa. S přibývající tmou ale přicházeli další návštěvníci a tak nakonec bylo docela plno.
Dokonce došlo i na tanečky. Tanečníci to však měli při venkovním hraní složité s vhodným prostorem. Mezi stoly místa málo a na zemi hrubé dlaždice. Nakonec se tančilo i u dokořán otevřených dveří do vnitřních prostor restaurace.
Zatím co první polovina programu byla ve znamení výběru písniček
podle předem připraveného pořadí, ta druhá už byla výrazně ovlivněna návrhy z řad přítomných. Tak opět zazněly především obecně známé songy jako jsou "Zátoka", "Divokej horskej tymián" ..
Všechno má svůj konec. Původně jsme předpokládali, že se rozloučíme v půl desáté s ohledem na to, že restaurace je v městské zástavbě a po desáté jde o rušení nočního klidu. No, trochu jsme to riskli a nakonec písnička "Sbohem lásko" zazněla skoro o hodinu později. Dopadlo to dobře. Nikdo si nestěžoval.
Byl to podařený večer a doufejme, že tomu tak bude i příště. To příště bude již následující pátek, tedy 10.8.2018, kdy se setkáme v restauraci "Na Tarase" se začátkem od 18:30 hodin.
Pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, jak to tam vypadalo. Těch fotek je dost málo a je na nich vidět, že fotograf měl málo času na vyhledání vhodného motivu a správného času. Není divu, když je pořizuje během produkce, kdy má hrát či zpívat. Bylo by fajn, kdyby je pořizoval někdo jiný. Snad se časem najde.