U Vodárny - 13.7.2018
Sešli jsme se po čtrnácti dnech. Jsou totiž školní prázdniny, a tak si naše "šéfka" Iva Misařová, která je učitelkou,
odjela trochu oddechnout. Tím je míněno nejen od žáčků, ale také od nás. Ono to musí být dost náročné - školní povinnosti, aktivní účast ve dvou hudebních formacích, výuka hudby doma. K tomu všední domácí povinnosti ..
Úvahy, že bychom hráli venku na terase vzaly rychlý konec. Jednak bychom se tam těžko vešli, ale hlavním důvodem toho, že jsme byli opět ve vnitřních prostorách restaurace byl fakt, že krátce před začátkem se nad Nymburkem přehnaly mraky a pomohly městu s kropením ulic. Žádný velký déšť, ale všude bylo vlhko a mraky stále na obloze hrozily dalším přídělem vody.
Krátce před půl sedmou byli v restauraci především "přespolní". Z Plzně dorazil s kytarou Pavel Novák, z Lysé potom s banjem Petr Kabeš, který přivezl ještě tři další muzikanty - s baskytarou to byl Honza Osička, s banjem Zdeněk Hataš a s harmoničkami Bořek Kovář. Bořek si už s námi zahrál, ale Zdeňka jsme viděli po prvé. Na banjo hraje výborně, bylo to příjemné osvěžení. Škoda, že odešli poměrně brzo.
Byla tu i "Blanche" Plačková s housličkami a Jirka Steklý s kytarou. Iva a Michal přijeli poslední a tentokrát dost netradičně. Nástroje totiž nedovezli autem, ale na malém dvoukoláčku. Docela šikovné řešení, protože dvoukoláček vše uvezl a restauraci U Vodárny mají téměř "za rohem". Tím jsme byli komplet, protože se vědělo, že další kmenový kytarista Fanda Novák nedorazí a o Láďovi Novákovi nejsou žádné zprávy.
Protože dva z hostujících hráčů z Lysé již předem avizovali, že se zdrží jen na několik písniček a potom odejdou, Iva přivítala přítomné a hned se začalo úvodní písničkou "na ostro". Bez obvyklé zvukové zkoušky.
Ve snaze vyjít výběrem písniček vstříc Lysákům to bylo zpočátku trochu chaotické, ale po několika písničkách to už dostalo normální řád. Faktem je, že se tentokrát nehrálo podle připraveného pořadí, ale výběrem. Ten určovala zpočátku především Iva,
ale časem docházelo stále častěji na návrhy z řad přítomných.
Když už jsme u přítomných, tak je třeba konstatovat, že účast byla přece jen lepší než posledně. Dokonce se objevily i nové tváře a zpočátku dva prázdné stoly se i v průběhu večera zaplnily.
Ještě se můžeme zmínit, že zároven probíhala i soukromá akce skupiny našich příznivců, kteří by jinak naše řady určitě rozšířili a pak - jsou prázdniny, doba dovolených, kdy lidé odjíždějí na chaty, nebo na tuzemskou, či zahraniční rekreaci. Uvidíme, jak to bude vypadat příště.
Je třeba pochválit restauraci. Opět připravili pro nás a naše návštěvníky speciální jídelní listek s dobrým výběrem a více než přijatelnými cenami. Však si také hodně z lidí z nabídky něco vybralo.
Zpět k muzice. Vedle běžně hraných písneček zazněly i ty, které se obvykle nehrají. Příkladem byla písnička Kumbaya, kterou vedl Pavel Novák. Po dlouhé době zazněly Goralé. Snad stojí za zmínku právě ta poslední zmíněná skladba. Odehrála se totiž v tempu, které snad už nemohlo být rychlejší. Však také řada z lidí to "vzdalo" a jen poslouchalo. Ta rychlost u řady písniček je "poplatná" i našemu basákovi Honzovi Osičkovi, který je z přesvědčení bluegrassový hráč a jako takový rychlejší rytmus miluje a prosazuje. Asi by bylo dobré si některé písničky "naposlouchat" a poznačit si jejich tempo. Předešlo by se zbytečným diskusím.
Tentokrát se, i když sporadicky, dokonce i tančilo. Škoda, žen bylo v sále hodně, ale tancechtiví mužští nejsou. Tak snad příště ..
Další hraní je za týden. Opět U Vodárny, tedy v pátek 20.7.2018. Je tu však zásadní změna. Na terase se již od 17:00 hodin griluje prasátko a nájemce vyvěsil plákátek, kde dává možnost si objednat místa. Má prý už dost obsazeno, takže by bylo asi dobré si místo také zadat. A další změna - začneme hrát o hodinu dříve. Tedy již od 17:30 hodin.
Pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, jak to tam vypadalo.