U VODÁRNY - 22.6.2018

Pokud se nestane něco mimořádného, tak máme na delší čas o "azyl" postaráno. Dohodli jsme se s novými nájemci restaurace "U Vodárny", a tak to vypadá, že tam budeme hrát nejen přes léto, ale i přes zimu. Na naší straně spokojenost, protože je to v Nymburce bezkonkurenčně pro nás nejlepší řešení. Zatím ještě nemáme vyzkoušené hraní venku na terase, ale i k tomu zřejmě dojde. Uvnitř je dostatečný prostor a více než slušná akustika.

Po delší době jsme hráli v pátek večer. Prudké ochlazení již předem avizovalo, že venkovní terasa zatím ještě na premiéru počká. Trochu panovala obava, zda Michal s Ivou stihnou začátek, který byl dohodnut na 18:30 hodin. Byli totiž na promoci nejstaršího syna Ivy Misařové Aleše. Získal v Pardubicích titul magistra a s červeným diplomem. Gratulace Alešovi, který občas osvěží naše setkání svými básničkami. Obavy byly zbytečné. Oba byli v sále restaurace první. Vzápětí se začali "trousit" i ostatní muzikanti. Mezi nimi i Vlasta Dymáček, který tentokrát vládl baskytarou místo Honzy Osičky.

Nakonec z kmenových muzikantů chyběl jen Láďa Novák se svými harmoničkami. Moc nám scházel, protože umí nejen na harmoničky, ale doprovází muziku na různé zvonečky, kovové lžíčky a podobné intrumenty. Jako pracující člověk včak za prací dojíždí, a tak toho má v týdnu hodně. Tak snad příště.

Trochu horší to bylo tentokrát s návštěvností. Nejhorší za dlouhou dobu. Zda to zavinil páteční termín, špatné počasí, nevíme, ale chyběli i lidé, kteří chodí pravidelně. Doufejme, že to byla vyjímka a příště se to zlepší. Je přece jenom před zaplněným sálem lépe, a také chyběly některé výrazné hlasy do našeho "pěveckého sboru".

Při představování muzikantů jsem opomněl na Kristýnku Revayovou, která je sice kmenovou hráčkou "Vrzavé Suzy", ale tentokrát přišla Zpívánky podpořit a zároveň si připomenout některé písničky. Někteří z našeho kruhu totiž pojedou hrát na svatbu někam k Jičínu. Kristýnka hraje nejen excelentně na akordeón, ale také výborně zpívá. Svůj hudební talet potvrdila i hrou na kazoo. Tento nástroj měla po prvné v ruce a po krátké instruktáží si vedla více než dobře. Ona je výborná nejen v muzice. V letošním roce dokončila Gymnasium a nastupuje do Liberce na vysokou školu. Přejeme ji, aby se ji tam dařilo.

Když už je řeč o Kristýnce, tak je vhodné se zmínit i o jejím mladším bratrovi, který přijel s maminkou a kytarou. Když ho Iva vyzvala, aby se zapojil do hry, neváhal a "hrábl" do strun.

S ohledem na připravované vystoupení na svatbě byl výběr písniček poplatný seznamu, který Iva předem připravila. Zpočátku se podle něho skutečně hrálo, ale postupem času zaznívaly stále víc písničky na přání. Maximálně musel být spokojen "Milánek", kterému jsme zahráli snad všechny písničky, které kdy chtěl. A nejen on. Přání bylo tolik, že se na některé z nich ani nedostalo. Takže, příště.

Milou epizodou byl příchod žáka paní učitelky Ivy Misařové, který přišel s maminkou, aby předal Ivě krásnou orchidej v květináčí. Musí to být pro učitele příjemný pocit. Takže, Ivo, hodně dalších úspěchů v pedegogické práci a trpělivost v každodenní styku s žáky a jejich rodiči.

Příjemným překvapením pro všechny přítomné bylo speciální menu, které pro nás restaurace připravila. Za více než přijatelnou cenu byl docela slušný výběr jídel. Však to také většina lidí využila a domnívám se, že nájemci mohli být s tržbou spokojeni.

Dalším příjemným překvapením byl příchod našeho bývalého baskytaristy Tomáše Krekuleho, který nám přišel ukázat svoji malou dcerku Marušku a také svou ženu, kterou jsme zatím znali jen z jeho vyprávění. Škoda, že toho má nyní více než dost - doma malé děcko a dojíždí za prací do Jičína, takže času má více než málo. Snad se to časem "vyvrbí" a vrátí se do Zpívánek.

O přestávkách se nejen "debužírovalo", ale také povídalo o všem možném. Mimo jiné Vlasta Dymáček, který muzikou žije a rozumí ji, konstatoval, že od posledního hraní, kdy nás doprovázel, se tempo našeho hraní u některých písniček dost zrychlilo. Neodpovídá charakteru těch písniček. Zřejmě je to důsledek práce Honzy Osičky, který nás "tlačí" do rychlejšího hraní. Je totiž z přesvědčení bluegrassista a pomalejší písničky moc nemusí. Asi bychom o tom "měli prohodit řeč" při zkouškách.

Před závěrem se zahrály novější věci. Snad jsme napravili horší dojem, když se nám docela vyvedla písnička od Nedvědů "Kytka". Hezká zpěvná písnička se zajímavou pasáží, kde se prolínají dva různé texty i melodie.

Na závěr obligátní "Sbohem lásko". Ještě zaplatit a šlo se domů.

Další hraní je opět "U Vodárny". V pátek 13.7. a hned další pátek 20.7.2018 se začátkem v 18:30 hodin. Doufáme, že přijdete ve větším počtu.

Pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, jak to tam vypadalo.

Zpět na stránku Realizované akce.