VYDAŘENÉ ZPÍVÁNKY V SEMAFORU - 2.2.2018
Vystoupení bylo předznamenáno dvěmi skutečnostmi. Jednak jsme hráli necelý týden od posledního
hraní na "Žofíně" a hlavně v úplně novém prostředí, v sálku restaurace "Semafor". Naprostá většina z nás spíše jen věděla, že taková restaurace v Nymburce existuje, ale většinou ji jen míjela při cestách po Nymburce.
Ještě před rokem to byla vyhlášená "putyka" pro pivaře. Dlouho chátrala, až v minulém roce do ní majitel vložil nějaké peníze a zejména uvnitř ji zrenovoval. Stále však o lepší pověst bojuje. Byli jsme po právu zvědaví, jak to tam vypadá a jak to se Zpívánkami dopadne.
Při vstupu do restaurace "nic moc". Typický výčep s několika stoly, které již byly obsazeny "štamgasty". Širokými dveřmi s oboustranými "lítačkami" se vešlo do vlastního sálku. Poměrně velký prostor, který již byl slušně zaplněn. Především našimi příznivci, ale u některých stolů to byly neznámé tváře. Trochu jsme z toho měli obavy, aby se neopakoval problém s hlukem jako v restauraci "Na Růžku".
Jádro muzikantské sekce již bylo připraveno. I když jinak hrajeme akusticky, tak baskytara, kterou tentokrát ovládal Vlastík Dymáček (a jak jinak než výborně), mandolína v rukou Ivy Misařové, housličky Blanky Plačkové a doprovodná kytara Michala Hrbáčka byly zapojeny přes mixážní stůl na reproduktory. Úderem šesté večerní byli muzikanti komplet. S banjem tam byl Petr Kabeš a s dalšími kytarami Fanda Novák a Jirka Steklý. Ze zpěvaček se tentokrát zúčastnily jen Maruška Steklá a Růženka Masopustová, ale v průběhu večera byly přece jen posíleny o Marušku Málkovou a Šárku Pekárkovou.
Nejdříve se začalo se sériemi písniček podle připraveného pořadí. Byli jsme zvědaví, jak se zachovají přítomní v sále. O naše stabilní příznivce jsme neměli obavy. Ti se okamžitě zapojili ke zpěvu. Složitější to bylo s ostatními. Většinu z tváří jsme totiž viděli po prvé. Faktem je, že zpočátku tam byl zvýšený šum,
ale nebylo to tak hrozné. Výborné bylo, že se v poměrně krátké době situace radikálně uklidnila. Někteří, které to asi nebavilo, odešli a ostatní se zájmem buď poslouchali, nebo se přidali ke zpěvu. Občas se ozval šum, ale to bylo především z lokálu, když číšnice otevřela spojovací dveře.
Zpěvačky dostávaly v průběhu času posily. Nejdříve přišla s Milkou Jelínkovou její vnučka Terezka Rychecká, která jinak zpívá především s "Vrzavou Suzy" a hned na to Šárka. Iva je hned využila a Terezka sklidila veliký aplaus za písničku "Špičky" a "Desatero". Šárka si zazpívala "Já písnička", která ji výborně sedí a nejlíp ji asi "sedly" "Dvě báby", ve které ji děvčata úspěšně sekundovala..
Při pohledu do sálu bylo vidět, že se lidé muzikou baví. Přišli ještě další lidé a najdnou už ani nebyly k disposici volné židle. Nepočítali jsme přítomné, ale bylo to jistě přes padesát lidí.
Večer dostal spád. Dostalo se i na vyvolávané tanečky, a to dokonce v několika podobách. Začal Láďa Hrubeš, který vyzval k tanci svoji partnerku Šárku Pekárkovou. Později se zapojily i další páry. Kapitolou samo o sobě byly taneční kreace mladé dámy, která krásně reagovala na muziku. Iva to trefně pojmenovala, že "tancem maluje hudbu". Bylo to pěkné ji pozorovat, jak tanec prožívá.
Před desátou sálek začali někteří opouštět, ale muzicírování dostalo naopak pěkný spád. Začaly se hrát písničky na přání a zpíval celý sál. Zejména, když se Petr Kabeš opřel do svého banja v písničkách "Zrádný banjo" nebo "Růže z Texasu". To už se ze sálu ozýval nejen potlesk, ale i pochvalné výkřiky.
Samozřejmě, že došlo i na sóla. Ty dávají písničkám trochu jinou dimenzi a jsou zpestřením.
Zejména, když se povedou. Tady je na místě pochválit basáka Vlastíka Dymáčka, který přímo perlil. Jeho kráčející bas je skvělý.
Původně byl záměr skončit nějak před půl jedenáctou, ale ani po naší závěrečné písničce "Sbohem lásko" to nemělo konec. Lidé chtěli nové a nové písničky. A když zazněly "Dudy z Edinburgu", tak se stoly vyprázdnily a parket se plně zaplnil tanečníky, kteří chtěli pokračování. Do kola se zapletl i pes, který se divil, co se děje. Bylo však už pozdě, a tak to Iva ukončila. Ještě pár slov poděkování za aktivní účast a šlo se domů.
Všem se to líbilo,a tak se již dohodlo, že 3.3.2018 se do "Semaforu" opět vrátíme, ale to je ještě daleko a o podrobnostech budete včas inormováni.
Fotek bude tentokráte víc, protože s foťákem dorazil i Láďa Hrubeš. Můžete se na obrázky podívat na Rajčeti.