ZPÍVÁNKY V PODĚBRADECH - 26.11.2017
Střídavé vystupování Zpívánek mezi Nymburkem a Poděbrady pokračuje. Tentokrát byla řada na Poděbradech a tedy na restauraci
"Srdeční záležitost".
V čase zahájení akce, tedy ve 14hodin, bylo venku sice slunečno, ale vál studený větřík. Není divu, však už je konec listopadu a metereologové ohlašují na nejbližší dny další ochlazení. K tomu oblačnost a sněžení. Tady v Polabí z toho bude zřejmě jenom bláto, ale doufejme, že na horách už začně pravá zima.
Při příchodu jsme byli v očekávání, jak to bude s návštěvností. Posledně to nebylo valné. Již při vstupu do prostor restauce nás čekalo příjemné překvapení - sálek byl již více než slušně zaplněn. Vedle našich příznivců z Nymburka se o to zasloužili především místní country tanečníci. No spíše tanečnice, protože mužských tam bylo "jako šafránu". V průběhu hraní docházeli ještě další diváci, takže bylo téměř plno. A to ještě scházel Fanda Novák a další, kteří mají v neděli odpoledne školu tance.
Muzikanstská sestava byla trochu oslabena. O Fandovi Novákovi již byla řeč, ale chyběli i další Nováci. Pavel, který dojíždí z Plzně jen na některé akce a Láďa, který je dlouhodobě marod. Na baskytaru opět zaskakoval Honza Osička. Na mandolinu hrála Iva Misařová, housličky Blanka Plačková, banjo Petr Kabeš a kytary Michal Hrbáček a Jirka Steklý. S vyjimkou baskytary a housliček se hrálo akusticky, ale pro ten prostor je to dostatečné. Nemůžeme zapomenout i na naše Kamélie, které byly kompletní - Marušky Málková a Steklá a Růženka Masopustová. Děvčata výrazně zvyšují kvalitu herního projevu Zpívánek a jsou oporou pro Ivu, která se tím pádem může více věnovat své mandolíně a souboru jako celku.
Máme báječné zpívající publikum, které již od začátku podporovalo naše hraní. Je příjemné pozorovat a poslouchat takový sbor. Pozoruhodné je i to, že již znají, kdy jsou nástupy, mezihry ..
Ještě chybí dirigent a bylo by to téměř dokonalé. Iva se sice snaží občas usměrnit především rytmus, který se u některých skladeb mění v průběhu či konci písniček, ale je toho přece jenom hodně, co se musí ohlídat a vše se stačit nedá. Nějaká chybička se občas vloudí, ale celkovému dobrému dojmu to neuškodí.
Režie hraní se již dlouhodobě stabilizovala. Nejdříve písničky podle předem určeného programu a ve druhé části spíše písničky na přání. Včera byly tři vyhrazené hodiny na hraní skoro málo. Ani jsme nestačili zahrát předem avizované novější písničky. Dokonce ani na tradiční "Sbohem lásko" na závěr nedošlo. Tak snad příště.
Tentokrát nezazněla žádná nová písnička. Sice na nich pracujeme, ale ještě nejsou tak nacvičené, abychom s nimi mohli ven. Pokud to půjde normálně, tak bychom vás mohli překvapit hned několika novými písničkami.
I na tanečky došlo, přestože chyběli "naši tanečníci". Nahradili je místní a dobře. Je na nich vidět, že už to mají zažité. Doufejme, že se na našem hraní s nimi opět potkáme. Iva je pozvala i do Nymburka, takže uvidíme.
A nedbyli to tančníci jediní, již na začátku hraní jsme tam měli tanečnici podstatně mladší. Dívenka se vůbec nebála a delší dobu nám předváděla své kreace. Konečně, můžete je vidět na vloženém fotce.
Když jsem se zmínil o Ivě Misařové, tak je na místě se zmínit o tom, že byla tentokrát ve společenském oblečení, které ji velmi slušelo. Musela totiž ještě spěchat do Nymburka, aby se mohla zúčastnit tanečních - tentokrát se synem.
Je už pozdní podzim a je to znát. V průběhu hraní se venku začalo rychle smrákat a po skončení jsme odcházeli do hluboké tmy. No, hluboká tma to nebyla, protože všude jsou sloupy veřejného osvětlení a do noci vyzařují i světla z oken, výkladů .. Teplota klesla ještě o nějaký stupínek, takže jsme se halili do bund a kabátů.
Pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, jak to tam vypadalo. Fotek je tentokráte opravdu málo a navíc nejsou příliš kvalitní. Přesto jsem je tam vložil. Lepší něco nežli nic.