POHODOVÉ PODĚBRADY - 13.8.2017
Hrací cyklus Zpívánek dal svým členům i jejich příznivcům větší pohodu. V Nymburce se totiž hraje až přítí neděli,
takže na konci dnešního hraní nebyl žádný spěch a shon.
To, že se hraje jen v Poděbradech, bylo znát i na návštěvnících. Většinou to totiž byli naši příznivci, kteří tedy nepočítali s Nymburkem a přijeli do Poděbrad.
Ukazuje se, že Zpívánky fungují jako "vysavač" basáků. Tentokrát tu byl další nový hráč na basu. Jmenuje se Honza Osička, hraje na klasickou basu, a "zlanařila" ho Maruška Málková. Jeho příchodem se rozšířila enkláva hráčů z Lysé. A je na místě konstatovat, že hned zapadl jako kamínek do mozaiky. Občas se sice podivoval nad některými písničkami a tóninami, ale musel "skousnout", že ve zpívání hrají ve Zpívánkách prim ženy, a těm bylo třeba přizpůsobit jak repertoár, tak i ty tóniny. Jen aby to s námi vydržel. Asi to není tak jednoduché.
Aby byl výčet muzikantů kompletní - základ klasika : na mandolínu Iva Misařová, na kytary Michal Hrbáček, Fanda Novák a Jirka Steklý, který si občas písknul i na flétničku, Blanka Plačková s housličkami a Petr Kabeš s banjem.
Hned od začátku bylo příjemné, že basa pěkně vedla Zpívánky a hezky to "šlapalo". Však si to také přítomní pochvalovali. Opět se potvrdilo, že i na venkovní prostor je akustické hraní dostačující. Snad jen na mluvený proslov bude vhodný mikrofon ze zesilovačem. Přece jenom to slovo v ruchu trochu zaniká.
Je na místě pochválit naše obecenstvo. No, vlastně je ani tak nelze nazvat, protože se jedná o aktivní zpěváky. S postupem času se vytvořilo téměř jednolité těleso, které naplňuje naše záměry dostat lidi do muzicírování.
Potěšitelné bylo, že vedle našich stabilních příznivců se dostavili i další, takže stoly byly prakticky všechny obsazené. Další lidé seděli u stolů hned před restaurací a zastavovali se u nás i "lázeňáci", kteří byli v parku nebo šli kolem. Zdá se, že Zpívánky "zapouštějí" v Poděbradech kořeny.
No, nechvalme dne před večerem. Uvidíme, jak to bude vypadat příště.
Průběh hraní měla pevně v rukou Iva, která tentokrát ani nedala moc prostoru pro návrhy z publika a vyvolávala jednu písničku za druhou. Kupodivu ani nikdo neprotestoval.
Počasí nám tentokrát přálo. Sice ke konci hraní se objevily na nebi mraky, spadla i nějaká ta kapka, ale jinak paráda.
Končili jsme skutečně v 17 hodin, protože už byla připravená hudební skupina, která hrála po nás. Bylo to trochu "z jiného soudku". Klávesy, tahací harmonika a saxofon. Pěkně se poslouchali. Však řada z nás tam ještě zůstala, aby si je poslechla.
Takže za týden opět na shledanou. Odpoledne Poděbrady a večer U Kocoura v Nymburce.
Hlavním autorem fotek je tentokrát Jarda Fučík s několika fotkami od Marušky Steklé. Je jich trochu méně než obvykle, ale musí to stačit. Tady si je můžete otevřít.