ZPÍVÁNKY U KOCOURA - 25.6.2017
Počasí lákalo spíše k vodě či odpočinku někde v chládku, a tak existovala obava, že se "podepíše" na účasti.
Začátek tomu i odpovídal. Toho, kdo přišel "děsně přesně" přivítal téměř prázdný pavilon restaurace U Kocoura. V tu dobu tam byli jen manželé Vlaďka a Vlastík (jinak VV) Černí z Kostelní Lhoty, hudební nadšenci, kteří nechybí téměř na žádné akci v širokém okolí.A přivedli sebou kamarádku z Brd. Zato venkovní posezení bylo plné žíznivých návštěvníků a dětí.
Naštěstí to však netrvalo dlouho. Nejdříve postupně přicházeli muzikanti. Krátké uspořádání stolů, aby to vyhovovalo posazení hráčů a krátce po 18.hodině se začalo hrát. Zpočátku spíše pro vlastní potěšení, protože hosté se dali spočítat na prstech jedné ruky.
Po delší době se skupina sešla prakticky v kompletním složení - vedoucí Iva Misařová s mandolinou, kytaristé Michal Hrbáček, Pavel a Fanda Novákové, Jirka Steklý, s housličkami Blanka Plačková,
na banjo řádil Petr Kabeš, s foukačkami další Novák, tentokrát Láďa a samozřejmě Vlastík Dymáček s baskytarou, který krásně držel rytmus. A nesmíme zapomenout na Kristýnku Revajovou, která hraní obohacuje nejen krásným hlasem, ale i hrou na harmoniku.
Až na malé chybičky u skladeb, které hrajeme jen zřídka, to pěkně "šlapalo". Panovala pohodička, a to je jeden z našich cílů.
S postupujím večerem přicházeli další a další lidé, takže nakonec byl sálek plný. Zajímavou skutečností je to, že naprostou většinu mají děvčata. Zřejmě to odpovídá i našemu repertoáru, kde je řada "popíkových" písniček, které chlapi "nemusí". Ale i ta mužská část nepřijde zkrátka. Může si s chutí zazpívat i country či bluegrass. Je však skutečností, že převaha hlasů se pozná u písniček, kde střídavě zpívají ženy a muži. Prostě s těmi chlapy to je složitější. Markantním příkladem byla písnička "Proměny".
Prudké slunce nejen oslňovalo, ale především prudce zvedalo teplotu v pavilonu. Dokořán otevřená okna nestačila provětrávat prostor. Naštěstí se našla tyč k ovládání protisluneční plachty. Ta výrazně pomohla. Sice se trochu setmělo, ale vidět na texty bylo dobře, takže to nevadilo. Rázem se i lépe dýchalo.
Co říci dále k vlastnímu průběhu večera. Zpočátku se hrálo podle připravených seznamů, ale s postupujícím večerem se zvyšoval počet písniček na přání. Nakonec mohla být spokojená i Iva, která opakovaně vyzývala k tanci. Volání překvapivě vyslyšel Zdeněk (náš věrný host), který provedl všechna děvčata v dosahu - samozřejmě jednu po druhé. A když se na přání hrály "Zlaté střevíčky", přišel si zatančit pár, který jinak prožíval večer na venkovním posezení.
Příjemným zpestřením byly děti, které si venku hrály, ale muzika je neodolatelně lákala do prostor pavilonu. Doufejme, že jejich náklanost k muzice jim vydrží.
V samém závěru zazněla úplná novinka, rozverná "Marta", kterou zná celá parta. Písnička, která už lecos pamatuje. Je to trampská písnika z 30. let minulého století. Sice není často slyšet, ale zřejmě zaujme pevnou pozici při našem hraní.
Sluníčko zapadlo, a tím vznikl opakovaný problém s čitelností textů, protože osvětlení v pavilonu je více než bídné. Někteří hudebníci už na to jsou připravení, protože mají vlastní osvětlení, ale ostatní se již musejí spoléhat na paměť. Možná, že budeme s tou skutečností počítat do budoucna a se zkracujícím se dnem na konci hraní budeme muset vybírat notorický známé písničky.
Plný sál je dobrým signálem, že rozhodnutí o návratu k akustickému hraní s větším zapojením našich příznivců do aktivní účasti byl krok správným směrem. Hra bez zesilovačů pro tak velké prostory, ve kterých v Nymburce hrajeme, je více než dostačná. Odpadá přitom složité nastavení zvukové techniky na začátku hraní, které vždy způsobovalo problémy.
Další Zpívánky jsou opět v neděli, a to 9.7.2017 od 18:00 hodin U Kocoura.
Jako vždy, tak i tentokráte si zde můžete otevřít odkaz, na fotky z akce.